Lenka Mrázová
Lenka Mrázová
Barbora Svátková
Barbora Svátková
Metodická studie

Studenti na hrad! Mezioborové didaktické setkávání studentů FF MU Brno v edukační laboratoři Muzea města Brna

Lenka Mrázová
Barbora Svátková

Příspěvek představuje koncepční spolupráci Oddělení muzeologie Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s Edukačním centrem Muzea města Brna a jeho projektem Edulab, tedy edukační laboratoře, založené na přímé spolupráci se studenty Masarykovy univerzity v kontaktu s aktuálními tendencemi muzejní a galerijní pedagogiky při realizaci v praxi. Spolupráce propojuje studenty těch oborů, které jsou nejčastěji zastoupeny v prostředí muzejních institucí a aktivně je seznamuje s prací muzejního pedagoga. Napomáhá tak studentům k získání základních kompetencí pro didaktické uchopení vzdělávacího obsahu v muzejní edukaci. Jako budoucí odborné pracovníky muzejních a obecně kulturních institucí je připravuje na partnerskou spolupráci s muzejním pedagogem, jako možné budoucí pracovníky na pozici práce s veřejností je vybavuje základními zkušenostmi s muzejněpedagogickou praxí.

Klíčová slova: muzejní pedagogika, mezioborová spolupráce, muzeum, studenti, kompetence.

 

ÚVOD

Muzejní pedagogika jako obor zaznamenává v českém prostředí v období posledních patnácti let poměrně značný nárůst zájmu jak odborné, tak i laické veřejnosti. Muzejněpedagogické služby se staly zcela přirozenou součástí popularizace poznatků ukrytých ve sbírkách a sbírkových předmětech a muzea v současné době disponují poměrně početnou komunitou aktivních a informovaných muzejních pedagogů.[1] Přes tuto skutečnost můžeme v rovině profesního zařazení muzejních pedagogů do struktury a běžného provozu muzea sledovat dlouhodobě pociťovaný problém nastavení spolupráce s ostatními muzejními profesemi (např. Tran, King, 2007; Talboys, 2000; Jagošová, Jůva, Mrázová, 2010, aj.). Zvolené problematice je v současné době věnována pozornost v rámci odborných setkání jak v České republice, tak i v zahraničí.[2] Otázka funkčnosti, míry a podoby spolupráce, stejně jako sdílených informací nebo rozdělení pravomocí je součástí každodenní muzejní praxe. Volená řešení pak souvisejí zejména s velikostí instituce a také s mezilidskými vztahy v daném muzeu. Může to být záležitost kumulovaných funkcí v malých muzejních institucích, stejně jako záležitost přesných interních předpisů o spolupráci napomáhající provozu velkých muzeí. Projekt stáží studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v Edukačním centru Muzea města Brna reflektuje právě onu dlouhodobě pociťovanou potřebu kvalitní spolupráce muzejního pedagoga a odborníků zastoupených v muzejní praxi, stejně jako problém postavení muzejního pedagoga mezi ostatními muzejními profesemi.[3] Příspěvek stáží k možnému řešení problému optimální spolupráce spočívá v podpoře přirozené kooperace mezi muzejními profesemi na bázi vzájemného respektu jednotlivých muzejních profesí a společného cíle, tedy popularizace muzejních sbírek a informací v nich obsažených. 

1 STUDENTI NA HRAD! UNIVERZITA, MUZEUM A BUDOUCÍ PRACOVNÍCI KULTURNÍCH INSTITUCÍ 

Koncepční přístup k hledání možných řešení problematiky postavení a vnímání profese muzejního pedagoga v muzeu a optimalizace spolupráce s ostatními muzejními profesemi vychází z možností Oddělení muzeologie Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity jako vzdělávacího odborného akademického pracoviště a je provázán s vizí spolupráce se studenty, kterou ve svém základu nese Edukační centrum Muzea města Brna se sídlem na hradě Špilberk.

Oddělení muzeologie Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně je jedním z nejstarších stálých muzeologických pracovišť na světě. Jeho počátky sahají do roku 1921, kdy byl na Masarykově univerzitě zřízen Lektorát muzejnictví. Přednášky a cvičení uskutečněné v průběhu let 1922 –1951 akcentovaly nejen problematiku muzejní praxe, ale zabývaly se také teoreticko-organizačními otázkami souvisejícími s celkovým stavem soudobého muzejnictví tehdejšího Československa (Kirsch, Jagošová, 2013). Na univerzitu se vzdělávání muzejních pracovníků navrací počátkem 60. let ustanovením externí katedry muzeologie při Moravském zemském muzeu v Brně. Posléze byla tato katedra přenesena na univerzitu a v roce 1977 vznikla katedra archeologie a muzeologie. Od poloviny 90. let je muzeologie samostatným oddělením Ústavu archeologie a muzeologie. Oddělení muzeologie vzdělává budoucí a v kombinovaném studiu i současné pracovníky muzeí a galerií v oblasti muzeologické teorie i praxe a od svého vzniku se v rámci strukturované linie výuky prezentačních aktivit věnuje systematicky výuce předmětů zaměřeným na aktivní práci muzejních institucí s návštěvníky (např. předměty muzejní pedagogika, muzejní didaktika, muzejní psychologie, lektorské praktikum, pedagogické praxe aj.). Díky projektu Inovace výuky archeologie a muzeologie pro praxi v kontextu mezioborové a mezinárodní spolupráce otevřelo další předměty zaměřené na propojení studia s konkrétními praktickými zkušenostmi studentů ve sledované oblasti – mezi tyto předměty patří i prezentované stáže studentů v Edukačním centru Muzea města Brna.

EduLab – vize Edukačního centra Muzea města Brna – vychází z požadavků na vzdělání současné společnosti a navazuje na myšlenku edukačních center muzeí viděných ve třech rovinách vzdělávání, které definuje Evropská komise i Rada Evropy. Obsah edukačních center muzeí by podle této koncepce měl být orientován do tří úrovní edukace: 1/ formální vzdělávání, v našem případě probíhá ve spolupráci muzea se školami, 2/ neformální vzdělávání v muzeu, kdy návštěvník rozvíjí řadu dovedností a kompetencí mimo klasický školní rámec, 3/ informální vzdělávání v muzeu, které znamená podporu učebních procesů u neorganizovaných návštěvníků, především tedy samoobslužné aktivity k expozicím nebo komentované prohlídky. Všechny tři jmenované roviny vzdělávání, které si muzea mohou vedle školských institucí vzít do vínku, tvoří proces celoživotního vzdělávání, o něž se opírá osobní i profesní rozvoj každého z nás.

Edukační centrum pojaté jako laboratoř muzejní a galerijní pedagogiky rezonuje s propojením s univerzitou, na které jsou disciplíny muzejní edukace vyučovány. Díky tomu se může edukační centrum realizovat jako laboratoř, tedy v přímém kontaktu s aktuálními tendencemi galerijní a muzejní pedagogiky Evropy 21. století. K tomu směřuje vize tzv. EduLabu, projektu Edukačního centra Muzea města Brna se sídlem na hradě Špilberku, který je založen na klíčové spolupráci se studijními obory Masarykovy univerzity.

1.1 KONCEPCE MEZIOBOROVÝCH STUDENTSKÝCH STÁŽÍ SE ZAMĚŘENÍM NA MUZEJNÍ PEDAGOGIKU

Základem mezioborových studentských stáží se zaměřením na muzejní pedagogiku je myšlenka podpořit spolupráci mezi muzejními pedagogy a ostatními pracovníky muzeí inovací nabídky předmětů v rámci vzdělávání jak muzeologického, tak i vzdělávání dalších oborů, které jsou často v muzejních institucích zastoupené a které se aktivně podílejí na práci se sbírkami, participují na pořádání výstav a budování expozic. Z dosavadních zkušeností muzejní praxe vyplývá, že mezi podmínky úspěšné a partnerské spolupráce mezi muzejním pedagogem a ostatními muzejními profesemi patří vzájemná informovanost a ochota ke spolupráci, vzájemný respekt a také společné cíle, kterých tyto profese v muzejním prostředí chtějí dosáhnout. Jedním z těchto cílů je bezpochyby srozumitelná prezentace muzejních sbírek a vědeckého poznání v nich obsaženého návštěvníkům. Oddělení muzeologie vzdělává budoucí a současné pracovníky muzeí, zároveň je součástí fakulty a univerzity, může tedy nabízet své předměty cíleně i dalším oborům, které jsou konfrontovány s prací v muzeích a dalších kulturních institucích. Otázkou tak je spíše vyhledání vhodné formy a funkčního modelu pro mezioborové vzdělávání podporující budoucí spolupráci oborových odborníků a muzejních pedagogů.

Pokud se orientujeme na možnost pozitivně ovlivnit a podpořit výše zmíněnou spolupráci na poli vzdělávání, musíme vycházet z posouzení stávající situace a zejména z momentů, které považujeme za hlavní příčiny daného stavu. Navrhovaným řešením se pak tyto příčiny snažíme eliminovat. V případě nedostatečné koncepční spolupráce mezi muzejními pedagogy a dalšími pracovníky muzea můžeme za jednu z příčin této situace považovat právě vzájemnou nízkou informovanost o náplni své práce. „Muzejní pedagog často není ostatními odbornými pracovníky, mnohdy včetně samotného vedení, vnímán jako “tradiční“ muzejní profese. Neznalost historie, konkrétního obsahu, náplně práce a nezkušenost s náročností této profese se promítá do postojů, se kterými jsou muzejní pedagogové neustále konfrontováni“ (Mrázová, 2013, s. 28). Předpokládejme, že v současné době ona často pociťovaná neochota ostatních odborných pracovníků ke spolupráci s muzejním pedagogem je (spíše než primární nevstřícností či oborovou řevnivostí, „strachem z neznámého“ nebo obavou z výrazného navýšení objemu práce směrem, v němž se daný odborný pracovník „necítí ve své kůži“) například v přímé interakci s návštěvníky.[4] 

Základem prezentované koncepce podpory spolupráce mezi muzejními pedagogy a ostatními odbornými pracovníky v muzeích je propojení studentů oborů nejčastěji zastoupených v muzejních institucích (dějiny umění, historie, archivnictví, archeologie, ale i muzeologie, estetika, pedagogika aj.) a jejich aktivní seznámení s prací muzejního pedagoga a aktuálními tendencemi muzejní pedagogiky v praxi. Cílem této edukační koncepce je studenty různých oborů jako možné budoucí odborné pracovníky muzejních a obecně kulturních institucí připravit na partnerskou spolupráci s muzejním pedagogem. Dalším důležitým cílem stáží je studenty jako možné budoucí pracovníky na pozici práce s veřejností vybavit základními zkušenostmi s muzejněpedagogickou praxí. Tyto dva základní cíle jsou formulovány vzhledem k současné situaci v českém muzejnictví a v kultuře obecně, kdy post muzejního pedagoga je velmi často funkcí kumulovanou, tedy muzejní pedagog zároveň zastává i další pracovní pozice v dané instituci, nebo ještě častěji pracovník muzea na postu např. kurátora sbírky je zároveň prověřen budováním vztahů s návštěvníky a nabídkou veškerých doprovodných akcí a programů pro školy i běžné návštěvníky.

Díky těmto předpokladům jsou muzeologické stáže se zaměřením na muzejněpedagogickou práci v Edukačním centru Muzea města Brna formovány několika základními kritérii. Stáže jsou vymezeny pro studenty poměrně náročnou časovou dotací 120 hodin, která umožňuje hlubší práci se studenty i jejich přímý podíl na konkrétních edukačních projektech Muzea města Brna. V rámci této časové dotace jsou studenti seznamováni s prostředím muzea a s jeho edukačním potenciálem. Skrze vlastní praktické zkušenosti je jim umožněno nahlédnout co možná nejširší nabídku činností spojených s muzejněpedagogickou prací v souvislosti s celkovým fungováním muzea. Velmi důležitá z hlediska motivace studentů je také možnost výběru a kombinace nabízených činností podle osobních priorit a zaměření jednotlivých studentů. Všechny činnosti také ústí v konkrétní výstupy realizované v praxi muzejní instituce. Tento moment je dalším důležitým motivačním prvkem. Studenti nejen vidí, jakým způsobem výstupy jejich práce v praxi fungují, ale zároveň zažívají pocit úspěchu své činnosti, který v jejich budoucí vlastní odborné praxi napomůže snadnějšímu akceptování pozice muzejního pedagoga a jejich tolik potřebné ochotě ke spolupráci s ním. Díky pečlivé citaci autorství jednotlivých výstupů se také studenti přirozeně učí profesním etickým návykům i ocenění hodnoty práce muzejního pedagoga. V této fázi velmi získává muzejní instituce, neboť praktické výstupy studentských stáží pomáhají rozšiřovat nabídku jejích doprovodných aktivit.

Garancí kvality výstupů studentských stáží i samotného obsahu stáží, tedy získání praktických zkušeností a základních dovedností oboru je pečlivá zpětná vazba studentům od garanta předmětu z Oddělení muzeologie i od supervizora stáží – muzejního pedagoga Muzea města Brna. Všechny praktické činnosti, které jsou součástí studentských stáží,  kladou důraz na rozvoj kreativity, aktivity a tvůrčích složek osobnosti studentů jako důležitých faktorů pro kvalitní muzejněpedagogickou činnost. Studenti tak podle zadaných formátů zpracovávají své vlastní náměty. Tyto nápady vždy procházejí pečlivými supervizními konzultacemi tak, aby výsledný produkt byl didakticky kvalitní a zároveň aby si studenti při cizelování svých nápadů do praktické podoby uvědomili teoretické i praktické principy tvorby těchto programů a materiálů. Nedílnou součástí přispívající ke kvalitě a také k postupnému zpřesňování systému stáží je průběžná evaluace předmětu studenty i garantem a supervizorem stáží. Tyto evaluace probíhající po celý semestr v rámci osobních konzultací, písemně vždy po skončení každého semestru, umožňují reagovat aktivně na podněty studentů a revidovat tak technické problémy spolupráce fakulty a muzea i vlastního praktického fungování stáží. Zpětné vazby studentů po pilotním semestru například umožnily zpřesnění organizace stáží, jejich pečlivější zacílení na potřeby studentů a na problematická místa v porozumění muzejněpedagogické činnosti. 

2 JAK STÁŽE FUNGUJÍ? EDUKAČNÍ LABORATOŘ V MUZEU – DOSAVADNÍ VÝSLEDKY

Mezioborové stáže zaměřené na podporu spolupráce mezi muzejními pedagogy a ostatními odbornými muzejními profesemi jsou z pohledu cílů, k nimž stáže směřují, tedy porozumění muzejněpedagogické profesi a získání základních dovedností této profese, obsahově členěné na dvě vzájemně kompatibilní oblasti.

První z nich zohledňuje fakt, že studenti po absolutoriu vysoké školy do praxe často přicházejí připraveni velmi dobře teoreticky, ale bez jakékoliv bližší představy o tom, jak vlastně muzejní a další kulturní instituce fungují, zvláště pak ve vztahu k jejich návštěvníkům. Přibližně třetinu časové dotace stáží tak tvoří činnosti napomáhající porozumění provozu muzea a jeho edukačních aktivit, mezi něž patří exkurze do technického zázemí muzea, stáž ve vybraných výstavách/stálých expozicích ve formě dozoru a monitoring návštěvnického provozu v těchto výstavách a expozicích, stejně jako náslechy na programech vedených muzejním pedagogem. Díky exkurzi do technického zázemí instituce si studenti uvědomí to, jak technické parametry provozu muzea ovlivňují návštěvnický provoz muzea a možnosti a rozsah jeho edukačních aktivit. Souvislá stáž ve vybraných výstavách a expozicích studentům umožní zaměřit se blíže na vlastní médium přenosu informací, tedy muzejní výstavu či expozici a její dispozice k edukačním aktivitám – architektonické uspořádání prostoru, způsob instalace, způsob sdělování rozšiřujících informací atp. Sledování návštěvnického provozu ve výstavě pomocí koncepčně postavených kritérií pak studentům umožňuje udělat si bližší představu návštěvnických reflexí dané výstavy nebo stálé expozice, ale také kriticky o dané výstavě či expozici přemýšlet. Studenti mají možnost zamyslet se nad negativními faktory a zejména pak navrhnout možná funkční řešení dané situace. Studentské zhodnocení stanovených kritérií může sloužit jako zajímavá zpětná vazba pro pracovníky muzea ve smyslu externích a nezaujatých informací i inspirace pro možné řešení daného problému. Studenty samotné pak vybavuje do jejich budoucí profese pohledem nezaujatého externího pozorovatele a vědomím toho, jak v základu funguje či nefunguje komunikace výstava – návštěvník, které faktory tuto komunikaci znesnadňují a které naopak její srozumitelnost podporují. Náslechy na aktivizujících edukačních programech vedených zkušeným muzejním pedagogem pak studentům umožňují přímé setkání s některou z možných podob edukačního programu v muzeu.

Druhá oblast je zaměřena na základní dovednosti muzejněpedagogické profese, respektive přímé bližší setkání s činností muzejního pedagoga. Studentům se naskýtá možnost pod pečlivým didaktickým dozorem vyzkoušet si být autorem a zároveň také realizátorem určitých typů programů nebo edukačních materiálů a didaktických pomůcek. Mezi tyto vlastní praktické činnosti studentů patří tvorba pomůcek pro edukační programy (vystřihovánky, omalovánky, zalaminované pomůcky, kostýmy aj.), stěžejní je však spolupráce na tvorbě a vedení edukačních programů (vedení částí nebo celých programů pod dohledem supervizora, skupinová tvorba návrhů programů) a příprava a realizace metodických pomůcek (tvorba pracovních listů k expozicím, tvorba aktivit pro Brněnskou muzejní noc, tvorba didaktických pomůcek pro edukační centrum – např. didaktická společenská hra, časová osa dějin hradu Špilberku nebo kompletní realizace podkladů pro interaktivní stezku vnějším hradem). Tyto poslední dvě jmenované činnosti v různé míře či kombinaci podle volby studentů tvoří vlastní páteř stáže s největší časovou dotací. Pro supervizora i garanta stáží jsou tyto činnosti díky pečlivé zpětné vazbě, kterou studentům poskytujeme, velmi náročné, neboť každý návrh, každé zpracování je třeba průběžně velmi podrobně konzultovat a studenty metodicky vést tak, aby pochopili podstatu a způsob práce muzejního pedagoga. Konzultace probíhají jak formou průběžných tvůrčích setkávání, kdy jsou studenti vedeni k reflexi a vzájemné pomoci a spolupráci, tak i formou osobních a elektronických konzultací.

Zatímní výsledky této vlastní praktické činnosti studentů jsou po necelých dvou semestrech, kdy stáže probíhají, v dubnu 2014 následující:

  • V podzimním semestru 2013 se stáží aktivně zúčastnilo 25 studentů. Ve spolupráci se studenty bylo připraveno a realizováno 5 typů interaktivních doprovodných programů, 47 provedení těchto programů se školními skupinami (MŠ, 1. a 2. stupeň ZŠ, SŠ) a s veřejností (programů s aktivní participací studentů se účastnilo 1004 návštěvníků), dále 8 kompletních návrhů pracovních listů ke stálým expozicím Muzea města Brna a 8 kompletních návrhů zastavení pro interaktivní stezku vnějšími prostory hradu. Rozpracovány byly také návrhy 2 didaktických pomůcek pro edukační centrum, a to didaktická společenská hra zaměřená na dějiny hradu Špilberku a velkoformátová interaktivní časová osa dějin hradu Špilberku v kontextu českých a světových dějin.
  • V jarním semestru 2014 se stáží aktivně účastnilo 26 studentů. Ve spolupráci se studenty byly zatím připraveny a realizovány 4 typy interaktivních doprovodných programů, 32 provedení těchto programů se školními skupinami (MŠ, 1. a 2. stupeň ZŠ, SŠ) a s veřejností (programů s aktivní participací studentů se účastnilo 1519 návštěvníků), dále kompletních 7 návrhů pracovních listů ke stálým expozicím Muzea města Brna a 8 aktivit pro Brněnskou muzejní noc 2014. Pokračuje také dopracování návrhů dvou výše zmíněných didaktických pomůcek pro edukační centrum – didaktické společenské hry a časové osy.

Na všech zmiňovaných aktivitách se studenti podílejí obsahově, koncepčně a vlastními představami a poznámkami formují i budoucí grafickou podobu tištěných materiálů a pomůcek. Jimi vytvořené návrhy jsou následně postoupeny ke korekturám a profesionálnímu grafickému zpracování tak, aby pokud se nejedná o okamžité zpracování jako např. edukačních programů či aktivit pro Brněnskou muzejní noc, v následujících obdobích mohly být uvedeny do edukační praxe muzea. Pro podíl na konečném grafickém zpracování, např. pracovních listů, studenti obvykle nejsou vybaveni potřebnými kompetencemi a tato problematika už jde i mimo obsahovou náplň stáží, neboť stáže jsou zaměřeny zejména na setkání s didaktickou praxí, ať už v programech, nebo návrzích edukačních pomůcek.

2.1  PŘÍNOS REALIZACE STÁŽÍ

Primárním cílem mezioborových stáží s muzejněpedagogickým zaměřením je podpora budoucí spolupráce oborových odborníků s muzejním pedagogem či přímo jejich vlastního zapojení do této činnosti v muzejní nebo jiné kulturní instituci pomocí konkrétního praktického vhledu do náplně práce muzejního pedagoga. Z ohlasů studentů a výsledků evaluace stáží vyplývá úspěch v naplňování tohoto cíle. Studenti poměrně jednoznačně deklarují změnu pohledu na práci muzejního pedagoga i kladný přístup ke kooperaci s muzejním pedagogem v rámci svého zamýšleného budoucího odborného uplatnění v některé z kulturních institucí.  Část studentů se vyjadřuje kladně také k možnosti svého dalšího profesního směřování do oblasti muzejní pedagogiky, mnozí z nich mají zájem ve stáži pokračovat i v dalším semestru.

V rámci realizace stáží lze sledovat hlediska přínosu pro studenty a v neposlední řadě i hlediska přínosů stáží pro muzejní praxi. Pro studenty jsou důležité znalosti a dovednosti, které získávají v přímém kontaktu s muzejněpedagogickou profesí a které je vybavují kompetencemi potřebnými pro budoucí spolupráci mezi profesemi navzájem[5], tedy mezi oborovým odborníkem a muzejním pedagogem. Vybavují je také základními kompetencemi, které jim pomohou obstát v muzejní praxi, pokud budou jako primárně kurátoři nebo další oboroví odborníci v rámci kumulované funkce například v malé muzejní instituci pověřeni tvorbou aktivit pro návštěvníky. Studenti tedy získávají nejen znalost praktického fungování muzejní instituce a profesní kompetence pro širší spolupráci všech pracovníků muzea ve vztahu k návštěvníkům, ale i základy kompetencí pro muzejněpedagogickou činnost. Dalším přínosem pro studenty je uplatnění jejich vlastních schopností a tvořivosti při vytváření metodických pomůcek, stejně jako praktické zkušenosti s realizací edukačních programů. Obě tyto činnosti jsou zarámovány do koncepčního didaktického a metodického rámce realizovaného pod pečlivou supervizí. Díky tomu se studenti učí o muzejní instituci přemýšlet komplexně a v reálných souvislostech. Významnou jak motivační, tak praktickou výukovou součástí je fakt, že vytvořené produkty se stávají plnohodnotnou součástí muzejněpedagogické praxe a jejich využití mohou studenti dále sledovat. Díky porozumění obsahu a náročnosti koncepční didaktické práce pak také studenti v rámci vlastního profesního zaměření budou přístupní spolupráci s muzejním pedagogem. Získávají totiž poměrně přesnou představu o významu i obsahu práce muzejního pedagoga. Jsou si vědomi toho, jaký mají muzejněpedagogické aktivity potenciál pro popularizaci jejich mateřského oboru a také mají poměrně přesnou vlastní představu o tom, na jaké bázi mohou a chtějí s muzejním pedagogem spolupracovat, případně jaký typ podkladů od nich muzejní pedagog potřebuje. Všechny výše zmíněné momenty vedou k tomu, že aktivity studentů ve vlastní odborné praxi při setkání s veřejností budou cílené, koncepční a funkční, nikoliv náhodné a neprofesionální.

Muzejní praxe pak získává motivované odborné pracovníky s kvalifikovaným porozuměním pro edukaci v kulturních institucích, kteří jsou ochotni spolupracovat s muzejním pedagogem na vstřícném přístupu muzejní instituce i vlastního oboru k návštěvníkům a vědí „jak na to“. Získává odborné pracovníky nejen vybavené základními kompetencemi a praktickou zkušeností muzejněpedagogické práce, ale také v rovině osobnostní pracovníky otevřené, přemýšlející a tvůrčí, se zájmem o muzejní instituci a o její návštěvníky.

ZÁVĚR

Přes nelehký zrod koncepční a obsahové náplně stáží a jejich časově velmi náročnou organizační stránku se nám potvrzuje, že jde o velmi funkční a didakticky vhodně cílenou aktivitu a formu spolupráce univerzity s muzeem, jež má v procesu vzdělávání budoucích pracovníků muzeí a dalších kulturních institucí své významné opodstatnění. Stáže reagují na dlouhodobě pociťovaný problém obecně ne příliš úspěšné spolupráce mezi muzejními pedagogy a ostatními odbornými pracovníky muzea a usilují o možnost přispět k řešení tohoto problému pomocí svého zařazení do nabídky volitelných předmětů pro příslušné obory studované především na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Koncepce stáží vychází z předpokladu, že poměrně častá neochota stávajících odborných pracovníků muzeí ke spolupráci s muzejním pedagogem není způsobena primárně principiálním odmítáním muzejněpedagogické práce jako takové, ale pramení spíše z neznalosti oboru, obsahové náplně i možností, kterými může muzejní pedagog popularizaci muzejních oborů ve vztahu k veřejnosti podpořit. Stejným problémem jsou velmi zkreslené představy o poměrné „nenáročnosti“ práce muzejního pedagoga z hlediska profesních kompetencí a osobnostní výbavy. Na tyto předpoklady stáže reagují cíleným mezioborovým zaměřením, tedy oslovováním studentů takových oborů z nabídky zejména filozofické fakulty, jejichž absolventi s velkou pravděpodobností po studiu budou pracovat v muzeu či jiné kulturní instituci se silnou vazbou na své návštěvníky. Studenti se aktivně seznamují s praktickým fungováním muzejní instituce. Pod odbornou supervizí se podílejí na tvorbě a realizaci edukačních pomůcek a programů a získávají tak profesní kompetence pro širší spolupráci všech pracovníků muzea ve vztahu k návštěvníkům, stejně jako základní kompetence a zkušenosti pro případnou vlastní  muzejněpedagogickou činnost. Dalším, neméně důležitým rozměrem mezioborového setkávání je obohacení studentů vzájemně o jiný pohled na zpracovávaná témata a o praktickou zkušenost oboustranné spolupráce. Tato zkušenost studentů je také velmi přínosná pro obsahovou kvalitu vytvářených programů a didaktických pomůcek. Díky koncepční práci pod precizní supervizí se studenti učí přemýšlet o muzejní instituci komplexně a v reálných souvislostech, díky důslednému uvádění autorství u všech jimi vytvořených programů a pomůcek nejenže získávají viditelné a pro budoucí zaměstnavatele doložitelné zkušenosti, ale zároveň se tak zcela přirozeně seznamují s citační etikou muzejní a muzejněpedagogické práce.

Jedním z dílčích cílů, který stojí v pozadí našeho snažení, je také studenty různých oborů nadchnout pro muzejní instituce, pro informační bohatství sbírek, pro otevřené a tvůrčí přibližování těchto sbírek návštěvníkům, zkrátka získat je pro muzejní edukaci… O tom, že se tyto cíle daří naplňovat, svědčí stálý zájem o zápis předmětu „tuzemské stáže v institucích – muzeologie, Muzeum města Brna“, časté zapisování i následného semestru a zájem o navazující předměty s muzejněpedagogickou tematikou v rámci nabídky Oddělení muzeologie Ústavu archeologie a muzeologie FF MU, stejně jako zájem o jinou formu spolupráce s Edukačním centrem Muzea města Brna, např. na bázi dobrovolnictví nebo  prázdninových praxí.

 

Literatura

FORNARO, Salla, a Laura KOKKONEN (eds.). 2013. It´s all mediating. Conference report: international conference on curationg and education in the exhibition context May 3031, 2012, Helsinki, Finland [online]. Helsinki: Finnish Association for Museum Education Pedaali [cit. 2014-07-18]. Dostupný z: . ISBN 978-952-67915-0-0. Pedafooni 3.

Jagošová, Lucie, Vladimír Jůva a Lenka Mrázová. 2010. Muzejní pedagogika. Metodologické a didak­tické aspekty muzejní edukace. Brno: Paido. ISBN 978-80-7315-207-9.

KIRSCH, Otakar, a Lucie JAGOŠOVÁ. 2013. Vývoj Lektorátu muzejnictví 1922–1951. Devadesát let od počátků univerzitního vzdělávání muzejníků v českých zemích. Muzeum: muzejní a vlastivědná práce, roč. 51, č. 1, s. 3–16. ISSN 1803-0386.

Partnering in museum education – Enhancing the adventure. ICOM/CECA annual international conference 2005 proceedings. 2005. Banská Štiavnica, Bratislava: ICOM/CECA. ISBN 80-89090-20-6.

PEŠKOVÁ, Jitka. 2013. Vzdělávací strategie Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Brno: Masarykova univerzita. Diplomová práce.

TALBOYS, Graeme K. 2000. Museum Educator´s Handbook. Aldershot: Brookfield. ISBN 0-556-08173-3.

TRAN, Lynn Uyen, a Heather KING. 2007. The Professionalization of Musem Educators: The Case in Science Museums. Museum Management and Curatorship, roč. 22, č. 2, s. 131–149. ISSN 0964-7775.  

Vybrané probíhající reformy a politické iniciativy na národní úrovni. Eurypedia [online]. 2011. [cit. 2014-03-25]. Dostupný z:

ZEMAN, Václav. 2006. Reforma školství v České republice. Praha: Člověk v tísni – společnost při ČT, o. p. s.

 

Autorky:

Mgr. Lenka Mrázová

Centrum inovace výuky archeologie a muzeologie

Ústav archeologie a muzeologie

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Brno

E-mail: mrazova.l@phil.muni.cz

www.phil.muni.cz/waia

www.phil.muni.cz/waom

 

Mgr. MgA. Barbora Svátková, Ph.D.

Edukační centrum

Muzeum města Brna

Špilberk 210/1

Brno

E-mail: svatkova@spilberk.cz

www.spilberk.cz

 

Students to the Castle! Interdisciplinary didactic encounter students of FF MU Brno in Education centre of Brno City Museum

Abstract: This paper introduces a concept cooperation of two institutions and their project: The Museology Section of the Department of Archaeology and Museology at the Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, the project “Innovation of Archaeology and Museology Education for Practice in the Interdisciplinary and International Frame“, and the Education centre of Brno City Museum and the project Edulab, i.e. education laboratory based on a direct collaboration with Masaryk University students, employing up-to-date trends of museum and gallery education in practice. This cooperation connects students whose fields of studies are often engaged in museum institutions (history of arts, history, archival science and archaeology, as well as museology, aesthetics, or pedagogy). Thanks to active participation, these students get familiar with the work of a museum educators. This cooperation helps students to gain competences necessary for understanding the methodology of education content in museum education. The students are potential expert workers of museums as well as cultural institutions in general, and this cooperation prepares them for collaboration with museum educators. Moreover, the students get basic knowledge of museum education practice which is beneficial for their potential career in public relations.

Keywords: museum education, interdisciplinary collaboration, museum, students, competence/qualification.

 

The study is licensed under a Creative Commons
Attribution Non-Commercial 3.0 License
.

 


[1] S ohledem na nejednoznačné užívání pojmu muzejní pedagog v české muzejní praxi v předkládaném textu označením muzejní pedagog rozumíme ty pracovníky muzea, kteří se kreativně podílejí na přímé práci s veřejností, na nabídce, tvorbě a realizaci doprovodných edukačních programů a didaktických materiálů.

[2] V České republice v poslední době to byly například shodou okolností dvě brněnská setkání – pracovně-diskusní setkání muzejních pedagogů na téma spolupráce s odbornými pracovníky při tvorbě doprovodných edukačních programů pořádané Metodickým centrem muzejní pedagogiky při Moravském zemském muzeu pod názvem „Spolupráce? Spolupráce!“ a profesní setkání galerijních pedagogů hledající mimo jiné možnosti spolupráce lektorů s kurátory a umělci v rámci Týdne výtvarné kultury pod názvem „Za jeden provaz“ (obojí Brno 2013), ze zahraničních setkání pak např. helsinská konference It´s all mediating (Fornaro, Kokkonen, 2013).

[3] Koncepční mezioborové stáže pod názvem „Tuzemské stáže v institucích – muzeologie
Muzeum města Brna“ s muzejněpedagogickým zaměřením probíhají ve spolupráci Oddělení muzeologie Ústavu archeologie a muzeologie  a Muzea města Brna v rámci projektu "Inovace výuky archeologie a muzeologie pro praxi v kontextu mezioborové a mezinárodní spolupráce", reg. č. projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0230, realizovaného za finanční podpory z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno.

[4] Motivací k tomuto dosud málo akcentovanému pohledu na vztah muzejní pedagog – ostatní odborní pracovníci muzea může být například výsledek dotazníkového šetření provedeného mezi stávajícími odbornými pracovníky Jihočeského muzea v Českých Budějovicích jako podklad pro formulaci vzdělávací strategie dané instituce (Pešková, 2013).

[5] Absolventy stáží jsou studenti napříč téměř celým oborovým spektrem nabídky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, nejčastěji jsou to studenti oborů muzeologie, dějiny umění, sdružená uměnovědná studia, historie, pomocné vědy historické, archeologie, pedagogika, sociální pedagogika a poradenství, andragogika, estetika, etnologie, informační studia a knihovnictví, ale také studenti jazyků a dalších oborů. 

Jak citovat tento článek:
MRÁZOVÁ, Lenka a Barbora SVÁTKOVÁ. 2016. Studenti na hrad! Mezioborové didaktické setkávání studentů FF MU Brno v edukační laboratoři Muzea města Brna. Kultura, umění a výchova, 4(1) [cit. 2016-03-30]. ISSN 2336-1824. Dostupné z: http://kuv.upol.cz/index.php?seo_url=aktualni-cislo&casopis=10&clanek=133.
Zobrazit všechny články

design: © tch 2017 | web: © OlomouckéWeby.cz 2017OlomouckéWeby.cz | Tvorba webových stránek, webdesign

ISSN 2336-1824