Jak se mění vztah mladých lidí k vizuální komunikaci – ale i k sobě a ke světu – vlivem sociálních médií? Jak jejich tvorbu ovlivňují nové možnosti prezentace? A co je ještě důležitější: učíme žáky a žákyně, že je třeba digitální technologie a naši interakci s nimi kriticky reflektovat?

​

Na tyto a další otázky je třeba hledat odpovědi a naše přehlídka by do této důležité oborové debaty chtěla přispět. Kromě prezentace konkrétních přístupů uplatňovaných v praxi umožní i teoretickou reflexi a dialog zúčastněných pedagogů. Podstatné je jednak do hloubky rozumět současným, stále se měnícím možnostem a jednak vnímat zájmy dětí a mládeže.

Organizátoři by rádi podnítili zájem pedagogů a mladých tvůrců o kreativní využití digitálních technologií a motivovali je k experimentům a sdílení zkušeností z hledání nových možností výtvarné tvorby a edukace. Experimentální pedagogická praxe i její odborné uchopení a diskuse umožní žádoucí vznik a profilaci kvalitních koncepčních přístupů a metodických postupů, stejně jako kritickou reflexi aktuálních problémů.

Sdílené zkušenosti nám umožní praxi zkvalitňovat a vyhnout se slepým cestám. Využívání digitálních technologií má totiž zcela nepochybně jak své výhody, tak i rizika, na něž je třeba reagovat.

Také v tomto případě platí, že v pozici pedagoga lze přijímat strategie, jež na různá rizika reagují a jež se současnými tendencemi poučeně pracují – tak aby digitální tvorba nevedla k produkci povrchních, snadných produktů, ale aby v edukačním kontextu zůstala prostředkem formování žákovy zkušenosti a nového poznání. Z této perspektivy se nezdá podstatné, jestli je k tvorbě využito klasických, nebo digitálních nástrojů, podstatné je, jestli výtvarný projev zůstává kreativní snahou o výpověď, již je možné reflektovat a nabízet druhým.

​

​

​

Připravila Petra Šobáňová