Na místě, jež je obvykle vyhrazeno editorialu, zveřejňujeme tentokrát výzvu k publikování. Náš časopis Kultura, umění a výchova byl totiž přizván k unikátnímu projektu iniciovanému editory časopisu Journal of Cultural Research in Art Education Karen Hutzel a Ryan Shin. Vydavatelem jejich časopisu je United States Society for Education through Art (USSEA), přidružená – podobně jako Česká sekce INSEA, jíž je ostatně věnována značná část tohoto čísla – k mateřské organizaci INSEA. Ideou zmíněného projektu je vzájemné sdílení abstraktů článků zapojených periodik, které by se v určeném období roku 2018 týkaly společného tématu globálních narativů ve výtvarné výchově. Iniciátoři projektu si podle svých slov uvědomují určitou izolaci, která mezi odborníky z různých zemí panuje i v době Open Access formátů publikací – izolaci plynoucí z jazykové bariéry a ze skutečnosti, že značný objem oborového vědění je publikován v národních jazycích a je tak většině nedostupný. Záměrem projektu je situaci změnit alespoň v tomto konkrétním případě.
Call for Papers
Bez bariér: globální narativy ve výtvarné výchově
Vážení čtenáři,
časopis Kultura, umění a výchova byl přizván k zajímavému projektu, který iniciovali editoři časopisu Journal of Cultural Research in Art Education Karen Hutzel a Ryan Shin. Vydavatelem jejich časopisu je United States Society for Education through Art (USSEA), přidružená – podobně jako Česká sekce INSEA – k mateřské organizaci INSEA. Ideou zmíněného projektu je vzájemné sdílení obsahu článků (nebo alespoň abstraktů) zapojených periodik, které by se v určeném období roku 2018 týkaly společného tématu globálních narativů ve výtvarné výchově. Iniciátoři projektu si podle svých slov uvědomují určitou izolaci, která mezi odborníky z různých zemí panuje i v době Open Access formátů publikací – izolaci plynoucí z jazykové bariéry a ze skutečnosti, že značný objem oborového vědění je publikován v národních jazycích a je tak většině nedostupný. Záměrem projektu je propojit se alespoň v daném případě a sdílet v síti zapojených periodik abstrakty publikovaných studií na zadané téma.
Rádi se k projektu připojujeme a těšíme se na zapojení našich autorů, ale i vás, čtenářů. Vyhlášeným tématem jsou globální narativy ve výtvarné výchově. Jak ale editoři Journal of Cultural Research in Art Education a vyhlašovatelé výzvy k publikování chápou sousloví globální narativy?
Jedná se jednak o aktuálně řešená témata ve výtvarné výchově a jednak o témata, jež se diskutují na světové úrovni, mají univerzální platnost a týkají se celé světové komunity výtvarných pedagogů. Narativ může být ale chápán také jako určitá interpretace dějin nebo příběhu, který byl vytvořen člověkem, skupinou lidí nebo populárními médii. Zvláště s větším časovým odstupem lze tyto narativy dobře rozeznávat – například Said (1978) takto podrobil kritice pohled západního světa na historii, politiku a kulturu Orientu a odhalil, že apriorní představy Západu nejenže vytvářejí stereotypní a homogenizující vidění jiné kultury, ale také vytvářejí obraz Evropy jako vyspělého, moderního, racionálního a normálního světa a ospravedlňují tak jeho dominanci. Jako narativ je zde odhalen kolonialistický příběh o vyspělém Západu, který oprávněně kolonizuje zaostalý, nemoderní a primitivní Ne-západ. Saidova dnes již klasická práce postkoloniálních studií navazuje na dílo Foucaulta, Chomskyho nebo Gramsciho a je typickým plodem postmoderního přístupu. Netřeba dodávat, že rozpoznání podobných stereotypů či celých latentních narativů může být velmi nosné v dnešní situaci, kdy jsme nejen v Evropě svědky jak plodného setkávání kultur, tak i jejich třaskavého či tragického střetu.
V edukačním kontextu se v této souvislosti hovoří o skrytém kurikulu, které reprodukuje nejen určitý vzdělávací obsah, ale i soubor neuvědomovaných pravidel a vzorů. Určitý narativ je přítomen i v kurikulárních dokumentech a v obsazích školního vzdělávání a nepochybně může být přínosná reflexe toho, jaké ideje, postoje nebo ideologie jsou jimi reprodukovány.
Jak editoři Karen Hutzel a Ryan Shin upozorňují, narativy jsou tvárné, můžeme je měnit nebo zcela přepisovat. Tato výzva k publikování je tak zároveň výzvou k přezkoumání narativů skrytých ve výtvarné výchově a k nové interpretaci výtvarné edukace pohledem různých kultur či skupin lidí. Liší se nějak sdílené narativy ve výtvarné výchově od narativů dominantních? Jsme si jich vůbec vědomi? Existuje něco jako globální výtvarně-pedagogický narativ rozpoznatelný z perspektivy jiných vzdělávacích oborů?
Téma čísel různých časopisů po celém světě monotematicky zaměřených na tento problém nás má přimět k tomu, abychom upírali svůj pohled ven, za vlastní hranice, a zároveň reflektovali dění uvnitř. Dnešek je specifický tím, že se na jednu stranu potýkáme s globálními problémy a mnohdy také s rozpory plynoucími z rozdílných názorů na svět a z existujících odlišných ontologických diskurzů, na druhou stranu jsme nuceni reflektovat také vlastní vžité postoje týkající se regionální historie a oborového poznání v tradici té které konkrétní země. Prostřednictvím této výzvy k publikování se snažíme najít nové a otevřené přístupy ke globálním jevům a chceme se navzájem seznámit s kritickými a teoretickými postoji výtvarných pedagogů – coby pedagogů globálních – k této problematice.
Všichni zájemci jsou proto zváni k tomu, aby se podělili o své „globální narativy“, ať již se týkají celosvětově aktuálních problémů vzdělávání, možných obav a řešených témat, nebo reflektují výtvarně-pedagogické přístupy ke globalizaci či nově formulují proměňující se komunikační možnosti umělecké a vizuální kultury (Karen Hutzel a Ryan Shin nás odkazují na autorky Delacruzeovou, 2009, a Meskimmonovou, 2010).
Autoři mohou v rámci tohoto zadání řešit následující otázky:
Jaké globální narativy jsou přítomny ve výtvarné výchově? Jak mohou výtvarní pedagogové řešit globální narativy a příběhy v rámci své výuky nebo svého výzkumu?
Jaké aktuální a nově vznikající narativy v současné době zasluhují pozornost na globální úrovni? Jak můžeme naši výuku zaměřit na aktuální globální narativy, vyučovat v jejich duchu a pro jejich potřeby?
Mohou se v rámci výuky dostat jednotlivé narativy do rozporu? Mohou dominantní narativy narušovat či destruovat příběhy jednotlivců?
Jak můžeme interpretovat a předávat globální narativy, jak můžeme pracovat s nimi a s příběhy ostatních?
Jakou roli hraje výtvarný pedagog v době globálních konfliktů a problémů vznikajících na pozadí vysoce rozdílných sociálních, politických, kulturních a náboženských ideologií a praktik?
Jakým způsobem můžeme využít globální vizuální kultury a sociálního networkingu za účelem řešení globálních narativů?
Jak můžeme řešit nebo vytvářet nestranné globální narativy zaměřené na globální inkluzi, diverzitu a spravedlnost?
Jak mohou teorie nebo kritické přístupy jiných disciplín ovlivnit a řešit otázku globálních narativů ve výtvarné výchově?
Vážení čtenáři, těšíme se na příspěvky řešící tyto a další naléhavé otázky. Výzvu k publikování v anglickém jazyce najdete pod článkem, stejně jako časový plán přípravy monotematického čísla.
Petra Šobáňová & Jana Jiroutová
Použitá literatura:
DELACRUZ, E. M. 2009. Mapping the terrain: Globalization, art, and education. In: DELACRUZ, E. M., A. ARNOLD, M. PARSONS & A. KUO, eds. Globalization, art, and education, pp. x–xviii. Reston, VA: National Art Education Association.
MESKIMMON, M. 2010. Contemporary art and the cosmopolitan imagination. New York: Routledge.
SAID, E. W. 1978. Orientalism. New York: Vintage Books.
Časový plán přípravy monotematického čísla:
Zveřejnění výzvy k publikování: podzimní číslo časopisu Kultura, umění a výchova, listopad 2017
Příjem studií v českém nebo slovenském jazyce: do 28. února 2018
Redakční posouzení textů a jejich výběr do recenzního řízení: do 5. března 2018
Recenzní posouzení textů dvěma anonymními recenzenty: do 31. března 2018
Úpravy textů dle požadavků recenzentů: do 14. dubna 2018
Publikování studií v monotematickém čísle: duben 2018
Do monotematického čísla budou přijímány pouze texty na zadané téma, ostatní texty může redakce zařadit do dalších čísel časopisu. K recenzování budou přijímány výhradně studie na vynikající jazykové úrovni, odbornou úroveň oboustranně anonymně posoudí vždy dva recenzenti. Autorům doporučujeme doplnit článek obsažnějším abstraktem v anglickém jazyce, v němž by představili nejen své záměry a obsah článku, ale i hlavní závěry svého výzkumu. Právě tento abstrakt bude sdílen do sítě zapojených časopisů.
Koordinátoři projektu (a editoři časopisu Journal of Cultural Research in Art Education; USSEA, přidružení k InSEA): Karen Hutzel a Ryan Shin, Division of Art and Visual Culture Education, University of Arizona, Tucson, Arizona, USA
Editorka monotematického čísla v ČR: Petra Šobáňová, chief editor of the journal Kultura, umění a výchova (Department of Art Education, Faculty of Education, Palacký University, Olomouc, Czech Republic)
Call for Papers
Borderless: Global Narratives in Art Education
Who are we in relationship to other cultures and countries? What issues in art education are potent across the world? How can art educators address and teach with a narrative of “being global”? This issue’s theme, Borderless: Global Narratives in Art Education, challenges us to look outward as we reflect inward. When facing global issues and divisions on top of contestation about worldviews and ontological discourses, we are challenged to reflect on our established views about and beyond local or regional history and knowledge. Therefore, seeking new and open-ended approaches to globalization, this call for papers seeks art educators’ critical and theoretical explorations and responses as global educators. We invite authors to share global narratives that address globalizing educational issues, concerns, and problems, both reflecting on their art educational approaches on globalization and reiterating the transforming and/or communicative opportunities of art and visual culture (Delacruz, 2009; Meskimmon, 2010).
Narrative (inquiry) is an interpretation of history or stories created by a person, groups of people, or popular media. Said’s (1978) criticism from decades ago, for example, on the development of Western historical, political, and cultural views on the East informs that Orientalism as a narrative serves and justifies the West’s dominance. Curriculum as a narrative might also reflect the idea and viewpoint of selected groups, views, and ideologies. However, narratives are flexible. They can be changed or rewritten. Therefore, we invite revision and counter-interpretation against particular cultures, people, and viewpoints. As art educators, what are your constructed narratives, and how are they developed or critically challenged dominant stories? When forming new narratives on a global context, we encourage authors to share their critical and/or successful narratives towards the traces, emerging issues, or future vision of globalizing art education.
For this theme, some of the following questions might be addressed:
What are global narratives for art education? How can art educators address global narratives or stories in our teaching and research?
What are emerging narratives that demand global focus and attention? How can we teach with, about, and for emerging global narratives?
Can narratives compete and conflict with each other on global teaching and learning? In what ways are dominant narratives contributing to damaging single stories?
How do you interpret, communicate, and work with others’ global narratives or stories?
What is the role of art educators in the age of globalizing conflicts and issues based upon highly contrasting and contesting social, political, cultural, and religious ideologies and practices?
How can global visual culture and social networking be explored to address global narratives?
How can we address or create equitable global narratives toward global inclusion, diversity, and justice?
How can theories or critical approaches from other disciplines inform and address global narratives in art education?
References:
DELACRUZ, E. M. 2009. Mapping the terrain: Globalization, art, and education. In: DELACRUZ, E. M., A. ARNOLD, M. PARSONS & A. KUO, eds. Globalization, art, and education, pp. x–xviii. Reston, VA: National Art Education Association.
MESKIMMON, M. 2010. Contemporary art and the cosmopolitan imagination. New York: Routledge.
SAID, E. W. 1978. Orientalism. New York: Vintage Books.
Project Coordinators (and co-editors of the Journal of Cultural Research in Art Education; USSEA, an affiliation of InSEA): Karen Hutzel and Ryan Shin, Division of Art and Visual Culture Education, University of Arizona, Tucson, Arizona, USA
Co-editor in the Czech Republic: Petra Šobáňová, chief editor of the journal Kultura, umění a výchova (Department of Art Education, Faculty of Education, Palacký University, Olomouc, Czech Republic)
Jak citovat tento článek:
ŠOBÁŇOVÁ, Petra a Jana JIROUTOVÁ. 2017. Bez bariér: globální narativy ve výtvarné výchově. Kultura, umění a výchova, 5(2). ISSN 2336-1824. Dostupné z: https://www.kuv.upol.cz
Comments