Redaktorka časopisu Jolana Lažová ve svém editorialu otevírá třetí ročník časopisu Kultura, umění a výchova. Informuje čtenáře o obsahu nového čísla a o zařazení časopisu do prestižního Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
v těchto jarních dnech se do Vašich „virtuálních“ rukou dostává nové číslo našeho časopisu, v pořadí již páté. Obsahové zaměření jednotlivých článků je opět velmi rozmanité, setkáte se s texty věnujícími se tématům artefiletiky, hudby, architektury, kultury či muzejní pedagogiky. Čeká Vás také recenze knihy nebo pozvánka na zajímavou událost.
Ještě než zaměříme vaši pozornost k představení jednotlivých autorů a jejich článků, rádi bychom Vám poděkovali za Vaši přízeň. Chtěli bychom také připomenout důležitou událost, k níž došlo od vydání podzimního čísla. Náš časopis byl Radou pro výzkum, vývoj a inovace zařazen do prestižního Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice platného pro rok 2015. Z tohoto úspěchu máme skutečně ohromnou radost a všem příznivcům děkujeme za podporu našeho časopisu! Rovněž nás těší přibývající počet příznivců na naší facebookové stránce (viz https://www.facebook.com/kulturaumeniavychova?ref=hl), který se rozrůstá každým dnem. Nyní již k obsahu jarního čísla.
Jan Slavík ve svém článku Artefiletika – příležitost pro expresi v dialogu teorie a praxe představuje koncepci artefiletiky a bilancuje její dvacetiletou existenci. V článku se autor vrací k myšlenkovým východiskům tohoto výchovného pojetí a k historickým podmínkám, z nichž koncepce artefiletiky vyrůstala. Artefiletiku prezentuje se zvláštním ohledem k pedagogickému konstruktivismu, Broudyho myšlence filetického pojetí výchovy a k tradicím analytického přístupu v estetice anebo filozofii. Následující části textu odkrývají hlavní principy artefiletiky, věnují se analýze klíčových pojmů užívaných pro explanaci výchovných procesů v artefiletické praxi. Na závěr autor objasňuje, jak teoretické konstrukty artefiletiky mohou přispívat ke zlepšování kvality výuky ve vzdělávací praxi.
Artefiletické koncepce se týká také další článek tohoto čísla a potvrzuje tak její životaschopnost. Lucie Tikalová ve svém textu nazvaném Metoda neviditelného divadla a její využitelnost ve výtvarné výchově objasňuje, jak už sám název napovídá, výzkumnou metodu neviditelného divadla a pokouší se o její zasazení do oblasti artefileticky pojaté výtvarné výchovy. V příspěvku nás autorka nejprve seznámí s kontextem kritického výzkumu a poté představí příklad z praxe, na němž si ověřila využitelnost dané metody ve výuce výtvarné výchovy na střední škole gymnaziálního typu v Olomouci.
Teoretickou analýzu referenčního rámce výtvarné a galerijní pedagogiky prezentuje ve svém článku Petra Šobáňová. V teoretické studii se zajímá o didaktický problém vztahu mezi mateřskou disciplínou vzdělávacího oboru výtvarná výchova a pedagogickou praxí, a to v kontextu výtvarné výchovy a vzdělávacích aktivit muzeí umění a galerií. Studie otevírá dílčí teoreticko-umělecká témata a přináší rovněž didaktické posouzení proměn mateřského oboru s ohledem na pedagogickou praxi.
Další příspěvek, s názvem Písňový cyklus Petra Ebena Malé smutky, je věnován připomínce písňové tvorby významného skladatele Petra Ebena. Jeho autorka Miluše Obešlová zaměřila pozornost na jeden z jeho písňových cyklů Malé smutky (na slova Zuzany Renčové) pro střední hlas a klavír. S cílem přiblížit specifický postup autora při vyjádření nálady jednotlivých písní jsou hudebně analyzovány vybrané písně Pláč ze spánku, Láska, Chlebové drobky, Dým z cigarety a Smutný den.
Sabina Soušková přispívá článkem ze soudku architektonického. Nazvala ho Společenské funkce pomníků a zkoumá v něm funkce pomníkové tvorby ve veřejném prostoru. Pomníková tvorba patří pravděpodobně mezi nejčastější výtvarné projevy, se kterými se lze setkat na veřejných prostranstvích, a autorka předpokládá, že se tak mimo estetickou hodnotu zároveň stává nositelem různých přidaných významů a funkcí. Její studie současně sestává z reflexí zásadních příspěvků Maurice Halbwachse, Jana Assmanna a Pierra Nory k teorii kolektivní paměti.
Autorka Věra Uhl Skřivanová prezentuje ve svém příspěvku dění na Mezinárodním kongresu Mozarteum Salzburg 2015 s názvem BUKO15 – Slepé skvrny. Jejím cílem je informovat české čtenáře o tomto významném mezinárodním kongresu, který se konal 13. – 15. února 2015. Pozornost věnuje především obsahu aktuálního odborného diskurzu v německy mluvících zemích.
Recenzi s názvem Přes hranice: Komparativní studie z výtvarného oboru připravila Irena Paroubková. Autorka se kriticky zamýšlí nad knihou Věry Uhl Skřivanové „Pojetí vzdělávacích cílů v ČR a Německu aneb umělecko-pedagogická interpretace kurikulárních dokumentů českých a bavorských gymnázií“.
Ve dnech 9. – 10. února 2015 se v Brně, v prostorách Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU, konalo kolokvium Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku AMG ČR s názvem V první linii. Inovativní přístupy v průvodcovské a lektorské činnosti. Podrobnou zprávu z kolokvia přináší autorka Kateřina Tomešková.
Na závěr ještě pozvánka na výtvarný seminář „Atakující obrazy“, který se bude konat ve Zlíně 24. – 26. dubna. Tuto podnětnou akci pořádá NIPOS-ARTAMA ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání (NÚV), Alternativou – Kulturním institutem Zlín, Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Krajskou galerií výtvarného umění. Jedná se o přípravný seminář k 15. celostátní přehlídce výtvarných prací dětí a mládeže s názvem „Atakující obrazy“.
Vážení čtenáři, věříme, že Vás články v jarním čísle našeho časopisu zaujmou stejně jako nás a že v nich naleznete mnoho zajímavých podnětů a inspirace. Přejeme Vám příjemné čtení.
Jolana Lažová
redaktorka časopisu Kultura, umění a výchova
Obr. 1 Časopis Kultura, umění a výchova byl Radou pro výzkum, vývoj a inovace zařazen do prestižního Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice
The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.
Jak citovat tento článek: LAŽOVÁ, Jolana. 2015. Editorial. Kultura, umění a výchova, 3(1). ISSN 2336-1824. Dostupné z: https://www.kuv.upol.cz