Článek je zprávou ze Světového kongresu mezinárodní organizace InSEA, který se v roce 2019 konal v kanadském Vancouveru. Autorka představuje hlavní téma tohoto největšího světového setkání výtvarných pedagogů a popisuje podrobněji hlavní tematické proudy, jež byly na kongresu rozvíjeny v příspěvcích a odborných diskusích.
Světový kongres mezinárodní organizace InSEA, který se letos konal v kanadském Vancouveru, nabídl účastníkům program nabitý informacemi i kreativitou. 36. ročník konference s názvem MAKING byl prostorem pro dialog s prezentujícími účastníky a místem pro spolupráci na workshopech pořádaných v prostorách kampusu Univerzity Britské Kolumbie, která kongres hostila.
Několik stovek delegátů a členů InSEA z řad pedagogů a průvodců vzděláváním v umění zde našlo opět příležitost sdílet teorii a praxi tvorby ve školní výuce i v mimoškolním prostředí. Na mnoha seminářích, dílnách a během participativních akcí se účastníci měli možnost ponořit do světa obrazotvornosti a reflektovat proces tvorby ve výuce výtvarného a dalších forem kreativních umění.
Sdílením zkušeností a diskusí teorie, strategie a aktivit ve vzdělávání uměním pro budoucnost se zde podařilo soustředit obrovské množství energie. Tuto energii si mohl každý s delegátů odnést s sebou a ve své zemi pokračovat v důležité práci na posílení pozice umění v kontextu vzdělávání.
Vancouver je křižovatkou domorodých a multikulturních hledisek. Stává se tak centrem pro vznik a setkávání hybridních identit, experimentálních myšlenek a kultury uvědomění si místa původu. Tématům místa, identity, zdomorodnění a experimentu byly také věnovány projevy hlavních řečníků kongresu.
Obr. 1 Debra Sparrow během svého vystoupení na kongresu; foto archiv autorky
Debra Sparrow se narodila a vyrostla v kanadské rezervaci pro indiány z kmene Musqueam. Na kongresu pronesla velmi osobní řeč „Akademici umění“ o životě jejího kmene a důležitosti propojení místa a kulturních hodnot, které domorodí Kanaďané sdílí prostřednictvím umění. Je uznávanou tvůrkyní ručně tkaných nástěnných závěsů, přikrývek a šperků inspirovaných tradičním designem z kanadského pobřeží Salish. Sama – v umění domorodého designu autodidaktem – v projevu vznesla otázku, jaké kvality člověk potřebuje k tomu, aby se stal uznávaným umělcem.
Obr. 2–3 Z participačního projektu čínského multimediálního umělce Gu Xionga; foto archiv autorky
Téma migrace a imigrace ve svém projevu reflektoval čínský multimediální umělec dlouhodobě žijící v Kanadě, Gu Xiong. Ve své tvorbě se zabývá tématy hybridní identity vznikající integrací kultur z nejrůznějších míst původu. Kritický úhel pohledu výtvarného umění a přirozeně mezioborový přístup v globalizovaném světě dává v jeho pojetí vzniknout projektům hledajícím cestu ke zcela nové identitě. Participační projekt, který Gu Xiong pro účastníky kongresu připravil na půdě kampusu, se jmenoval „Migrations“ a byl variací na individuální projekty umělce uskutečněné v minulosti. Výroba a instalace společného díla ze stovek papírových lodiček se jmény řek z míst, odkud jednotliví tvůrci pocházeli, přilákala velké množství účastníků kongresu. Instalace ve veřejném prostoru byla působivá také pro diváky, kteří se projektu neúčastnili přímo.
Obr. 4–5 Fotografie z dalšího workshopu a pohled do kongresového centra; foto archiv autorky
„Křehkost krásy“ – tak se jmenoval příspěvek Dr. Boyda Whitea. Významný kanadský vysokoškolský profesor působící na pedagogické fakultě montrealské univerzity McGill se ve své pedagogické činnosti a výzkumu zabývá zejména pozicí estetiky ve vzdělávání, rolí učitele a spoluprací univerzit, muzeí a komunit, tvořící hybridní prostředí pro vzdělávání. Dr. White ve své přednášce nabídl pohled na roli učitele jako průvodce procesem vzdělání v oblasti umění. Pedagog by se neměl bát zprostředkovávat studentům současné umění, které může být v prvním plánu méně srozumitelné. Měl by o dílech se studenty diskutovat a mít odvahu použít experimentální metody při interpretaci současného umění. Na příkladu 8minutového videa holandského autora Jeroena Koojimanse „The Carpet Told Me“ (2007) ukázal, jak lze při zprostředkování díla studentům použít intuitivní poezii.
Výzvu k úzkému propojení výtvarné pedagogiky a ekologie na kongresu ve svém projevu přednesl Dr. Timo Jokela, profesor na pedagogické fakultě finské univerzity v Laponsku. V současnosti je vedoucím projektu pro Arktické udržitelné umění a design. Inicioval několik mezinárodních i regionálních projektů pro výzkum a vývoj v oboru designu a umění. Jeho teoretické i umělecké aktivity včetně projektu pro rozvoj akčního uměleckého výzkumu se zaměřují na vzájemné vztahy mezi severskými kulturami, uměním a přírodou. Témata klimatické změny, vyčerpávání přírodních zdrojů, trendu urbanizace a ekonomické globalizace by se podle Dr. Jokely měly promítnout do aktivit ve výuce různých forem umění. Změna ve výtvarné pedagogice by měla být komplexní a vyústit na úrovni univerzitního kurikula v reformu vzdělávání budoucích učitelů a na úrovni školního kurikula v projekty založené na propojení výuky umění s místní lokalitou, komunitou a jejím kulturním dědictvím.
Kromě hlavních tematických proudů na kongresu zaznělo mnoho dalších inspirativních myšlenek z oblasti současných trendů ve školní a galerijní pedagogice. Od prezentací k využití virtuální reality a dalších prostředků umění nových médií ve výuce přes přednášky k metodám zážitkové, kontemplativní a demokratické pedagogiky po akce prezentující kolaborativní pedagogické a umělecké projekty.
Průřez inspirace nasbírané pro vlastní praxi byl pro každého delegáta díky rozsahu této mezinárodní konference velmi různorodý.
V rámci doprovodného programu byla v prostorách centra umění v kampusu univerzity ke zhlédnutí rozsáhlá výstava fotografií prací účastníků kongresu, která akcentovala důležitost vnímání role výtvarného pedagoga nejen jako průvodce vzděláním, ale také jako autora a tvůrce.
Obr. 6–7 Členové světové rady InSEA a prezidenti této organizace; foto archiv autorky
Součástí programu kongresu bylo zasedání rady mezinárodní organizace InSEA a volba nového prezidenta. Prezidentem na další období byl zvolen Glen Coutts působící v pozici profesora na fakultě Umění a designu na finské univerzitě v Laponsku.
Členové rady InSEA zastupující na zasedání své regiony vyjádřili jednotně potřebu působit na místní autority, aby podpořily výuku umění kvalifikovanými pedagogy a nenechávali výtvarnou výchovu na okraji zájmu školního kurikula.
Nejen z tohoto důvodu je považováno za důležité na regionální úrovni sdílet, jak zásadní význam má výtvarná pedagogika pro kultivaci společnosti.
Příští mezinárodní konference organizace InSEA se bude konat v roce 2021 v čínském městě Hangzhou na půdě kampusu místní univerzity. Tématem chystaného kongresu je „Výtvarná pedagogika a udržitelný rozvoj“.
Autorka:
Mgr. Alena Drury Sojková
Katedra výtvarné výchovy
Pedagogická fakulta
Masarykova univerzita
E‑mail: 20131@mail.muni.cz
The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.
Jak citovat tento článek:
DRURY SOJKOVÁ, Alena. 2019. INSEA 2019 – MAKING. Kultura, umění a výchova, 7(2). ISSN 2336-1824. Dostupné z: https://www.kuv.upol.cz
Comments