Komparativní analýza kurikula vzdělávacího oboru výtvarná výchova primárního vzdělávání v mezinárodním kontextu
Předmětem výzkumu předloženého v textu byla komparace kurikula vzdělávacího oboru výtvarná výchova států České republiky, Slovenské republiky a Anglie. Cílem předkládaného příspěvku je porovnat kurikulum vzdělávacího oboru výtvarná výchova primárního vzdělávání České republiky, Slovenské republiky a Anglie. Zabýváme se školským systémem komparovaných států a následně analyzujeme vybraná kurikula. Výsledky výzkumu byly zjišťovány na základě obsahové analýzy textových dokumentů (Státních vzdělávacích programů) a následně komparovány. Z výsledků vyplývá, že porovnávaná kurikula jsou si v určitých rysech podobná, avšak nacházíme v nich rozdílnosti dokonce i v případě dvou velmi blízkých zemí, jako je ČR a SR.
Klíčová slova: kurikulum, výtvarná výchova, primární vzdělávání
Úvod
Předmětem výzkumu předloženého v textu byla komparace kurikula vzdělávacího oboru výtvarná výchova států České republiky, Slovenské republiky a Anglie. Cílem předkládaného příspěvku je porovnat kurikulum vzdělávacího oboru výtvarná výchova primárního vzdělávání České republiky, Slovenské republiky a Anglie. Zabýváme se školským systémem komparovaných států a následně analyzujeme vybraná kurikula. Výsledky výzkumu byly zjišťovány na základě obsahové analýzy textových dokumentů (Státních vzdělávacích programů) a následně komparovány.
Výtvarná výchova/Art and design je jedním z povinných vyučovacích předmětů primárního vzdělávání ve všech třech státech, zvolených pro komparaci. Už z názvu výtvarná výchova vyplývá, že patří mezi esteticko-výchovné předměty, tedy liší se určitým způsobem od kognitivně zaměřených předmětů. Důraz je kladen na expresivitu oboru, schopnost vlastního vyjádření žáka a i přes různorodá pojetí, která se ve výtvarné výchově vymezují, je podporován především jedinečný výtvarný projev. (Stadlerová a kol., 2010)
Mnohdy se v souvislosti s výtvarnou výchovou setkáváme s lhostejností ze strany veřejnosti, ale také ze strany samotných pedagogů. Vyučovací hodiny jsou brány jako prostor pro relaxaci po předmětech s kognitivním založením. (Toto tvrzení se opírá o výsledky dotazníkového šetření, kterým byl nynější výzkum doplněn.) Znalostmi kurikula výtvarné výchovy u učitelů základních škol se zabývá Šobáňová (2011). Z výsledků jejího empirického výzkumu je zřejmé, že na problematické postavení výtvarné výchovy mají vliv i sami učitelé výtvarné výchovy, pro které není kurikulum, stejně jako základní didaktické kategorie, příliš podstatné a jednoznačné.
To vše ovlivňuje proces výuky výtvarné výchovy a její postavení. Svou roli hrají také kurikulární dokumenty. V našem případě kurikulum vzdělávacího oboru výtvarná výchova, které je zahrnuto ve státních vzdělávacích programech všech komparovaných zemí, tedy ČR, SR a Anglie. Zajisté je určující, jak je koncipováno, jaká je jeho struktura, obsah a filosofie.
Předmětem našeho výzkumu předloženého v textu byla komparace kurikula vzdělávacího oboru výtvarná výchova států České republiky, Slovenské republiky a Anglie. Výběr států nebyl náhodný. Česká a Slovenská republika jsou si velmi blízké vzhledem k historii států – v obou státech došlo po rozdělení ke změnám ve školství. V důsledku vzdělávacích reforem byly do škol zavedeny dvouúrovňové modely kurikula, státní a školní vzdělávací programy. Dalším zvoleným státem pro komparaci je Anglie, která je součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Vzhledem k historickému vývoji je hlavním rysem jeho vzdělávací politiky především její decentralizovanost. (Brdek, Vychová, 2004) Školství se proto v jednotlivých zemích Spojeného království vyvinulo odlišně a je řízeno zemskými vládami. Vzdělávací systém v Anglii je na velmi dobré úrovni, má zkušenosti s kurikulární reformou a charakterizuje ho jeho stabilita. (Šupšáková, Tacol, Markofová, 2009) Již v roce 1988 byl v zemi přijat reformní zákon Education reform Act a od této chvíle je v zemi uplatňováno Národní kurikulum (National Curriculum). Daný zákon se snažil sjednotit školskou politiku ve Spojeném království, avšak Skotsko tuto kurikulární reformu odmítlo. Nicméně v Anglii je Národní kurikulum určujícím dokumentem.
1 Komparace kurikula tří vybraných států / Metodologický postup realizovaného výzkumu
Pro realizaci výzkumu jsme stanovili tyto výzkumné cíle:
a. analyzovat dokumenty kurikula výtvarné výchovy primárního vzdělávání třech zmíněných zemí;
b. popsat strukturu jednotlivých komponentů kurikula výtvarné výchovy ve vybraných zemích;
c. identifikovat zvolené významové kategorie kurikula výtvarné výchovy jako jsou: charakteristika, cíle, vzdělávací obsah vzdělávacího oboru výtvarná výchova/Art and design.
Dále pak odpovídáme na základní otázky výzkumu, které byly vymezeny následovně:
OT. 1 Jak je kurikulum vzdělávacího oboru výtvarná výchova daného státu koncipováno, v jakém programovém dokumentu je obsaženo a na jakých principech je založeno?
OT. 2 Jaké jsou charakteristiky kurikula vzdělávacího oboru výtvarná výchova v primárním vzdělávání ve výše uvedených zemích?
OT. 3 Jaké jsou rozdíly ve zvolených významových kategoriích kurikula vzdělávacího oboru výtvarná výchova tří komparovaných států?
Výzkumnou metodou, kterou jsme zvolili, byla obsahová analýza produktů – textů (Gavora 2007), kdy jsme vytvořili kategorizační systém a poté na základě kódování podrobně analyzovali jednotlivé komponenty kurikula vzdělávacího oboru výtvarná výchova vybraného státu. Byly navrženy tyto kódovací kategorie: charakteristika předmětu – cíle výtvarného vzdělávání – vzdělávací obsah. Další výzkumnou metodou byla komparativní analýza získaných dat na základě kódování.
Výzkumný soubor tvořily státní vzdělávací programy primárního vzdělávání, ve kterých je zahrnuta oblast výtvarné výchovy, a to v zemích ČR, SR a Anglie. Tyto kurikulární dokumenty musely být podle mezinárodní klasifikace zařazeny v kategorii ISCED 1.
Konkrétně to byly tyto dokumenty:
1) Česká republika:
A) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále pak ČR – RVP ZV)
2) Slovenská republika:
A) Štátny vzdelávací program pre 1. stupeň základnej školy v Slovenskej republike ISCED 1 – Primárne vzdelávanie. (Dále pak SR – ŠVP ZŠ)
B) Príloha k Štátnemu vzdelávaciemu programu pre 1. stupeň základnej školy v Slovenskej republike. ISCED 1 – Primárne vzdelávanie/ Učebné osnovy (Vzdelávacia oblast umenie a kultúra)
3) Anglie
A) The National Curriculum for England. Art and Design.
2 Výsledky komparace vybraných významových kategorií – výsledky výzkumu
Abychom získali výchozí informace pro další zjištění, nejdříve analyzujeme dokumenty výtvarného kurikula primárního vzdělávání třech zmíněných zemí.
Tabulka č. 1 Jak je kurikulum vzdělávacího oboru výtvarná výchova daného státu koncipováno, v jakém programovém dokumentu obsaženo a na jakých principech je založeno? (Pozn. redakce: tabulku lze poklepáním maximalizovat.)
Dalším cílem našeho výzkumu bylo popsat, jaká je struktura jednotlivých komponentů kurikula vzdělávacího oboru výtvarná výchova ve vybraných zemích. Na základě provedené analýzy výtvarného kurikula popisujeme dále strukturu jednotlivých komponentů kurikula výtvarné výchovy a popisujeme nalezené rozdílnosti.
ČR – RVP ZV – obsahuje charakteristiku vzdělávací oblasti, cíle, vzdělávací obsah předmětu výtvarná výchova, nestanovuje učební osnovy na úrovni státní, tato pravomoc je v rukou pedagogů, tedy na úrovni školní. Vzdělávací obsah předmětu výtvarná výchova je rozčleněn do kategorií obsahový a výkonový standard. Výkonový standard je vymezen v rámci očekávaných výstupů, které jsou děleny do dvou období: 1. období 1. – 3. ročník, 2. období 4. – 5. ročník. V případě obsahového standardu je učivo děleno do tří oblastí rozvíjení smyslové citlivosti – uplatňování subjektivity – ověřování komunikačních účinků.
SR – ŠVP ZŠ – obsahuje charakteristiku, cíle vzdělávací oblasti Umenie a kultura; Príloh k ŠVP pre 1. stupeň základnej školy v SR obsahuje charakteristiku, cíle a obsah vyučovacího předmětu výtvarná výchova. Vzdělávací obsah předmětu je rozčleněn do kategorií obsahový a výkonový standard. Výkonový standard je formulován v podobě cílových kompetencí: 1. vědomostí, 2. zručností a způsobilostí – formálních, technických zručností, mentální způsobilosti, 3. postojů. V případě obsahového standardu obsah předmětu tvoří soustava edukačních témat. Témata jsou seřazena do metodických řad do jednotlivých ročníků. Témata naplňuje konkrétním učivem učitel.
ANGLIE – National curriculum for England obsahuje charakteristiku vzdělávacího předmětu, cíle, vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Art and design. Vzdělávací obsah předmětu výtvarná výchova je rozčleněn do kategorií obsahový a výkonový standard. Výkonový i obsahový standard je formulován v části textu nazvaném Programme of study – konkrétně Knowledge, skills and understanding. Rozsah studia je vymezen v části Breadth of study.
Jaké jsou rozdíly ve zvolených významových kategoriích kurikula vzdělávacího oboru výtvarná výchova tří komparovaných států?
Na základě obsahové analýzy dat jsme zvolili významové kategorie kurikula výtvarné výchovy (charakteristika, cíle a vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu výtvarná výchova/Art and design). Na základě kódování jsme identifikovali jednotlivé významové kategorie a v závěru je komparujeme.
Při obsahové analýze kurikula vzdělávacího oboru výtvarná výchova jsme pracovali se dvěma rovinami – nadpředmětovou a předmětovou. Nadpředmětovou rovinu kurikula nacházíme u výtvarného kurikula České a Slovenské republiky, důvodem je integrace tohoto vzdělávacího předmětu do vzdělávací oblasti Umění a kultura/Umenie a kultúra. Tuto část textu není možné při kódování opomíjet. Kurikulum vzdělávacího oboru výtvarná výchova v Anglii je sestaveno přímo pro tento vzdělávací předmět, respektive každý vyučovací předmět má své kurikulum (všechny jsou vytvořeny na základě stejné struktury). Obsahová analýza textů probíhá tedy v tomto případě v rovině předmětové.
Při analýze uplatňujeme otevřené a axiální kódování, neprováděli jsme selektivní kódování, protože by jednotlivé kategorie vyjadřovaly vysokou míru abstrakce a jejich sloučením by došlo ke generalizaci pojmů. Význam kategorií by nebylo možné posoudita nebyla by možná ani jejich komparace.
Tabulka č. 2 Charakteristika kurikula vzdělávacího oboru výtvarná výchova tří vybraných států. Na základě kódování danou oblast zastupují následující pojmy:
Analyzovaná kurikula se v textu zabývají obecně významem umění, jeho přínosem pro osobnost člověka a naplňováním klíčových kompetencí. V českém kurikulu se vyskytuje pojem tvůrčí činnosti, na nichž je založen edukační proces. Podstatnou otázkou je, do jaké míry pracují kurikula se samotným pojmem umělecké dílo. V případě českého kurikula tento termín v rovině předmětové absentuje, mluví se o tzv. vizuálně obrazném vyjádření, které rozšiřuje zájem výtvarné výchovy za oblast výtvarného umění, do širší oblasti vizuálně obrazné komunikace. V kurikulu Slovenské republiky se setkáváme s pojmem umělecké dílo v oblasti vymezení kognitivních cílů (konkrétně pak jde o cíl znát umělecká díla a reflektovat zážitek z nich) a socioafektivních cílů (cílem je vnímat umělecké dílo a na základě toho poznávat hodnoty umění a kultury). Metodická východiska předmětu spočívají v reflexi děl, porozumění znakům vizuální kultury, novém pohledu na svět. Pro kurikulum slovenské je charakteristická jeho tematizace (tzn. konkrétní vymezení edukačních témat pro jednotlivé ročníky. Kurikulum vzdělávacího oboru Anglie přímo pracuje s termínem umělecké dílo work of art a klade důraz na to, aby se žáci dozvěděli o celé řadě umělců a jejich práci a byli schopni hodnocení a srovnávání a využití těchto poznatků k vlastní práci.
Tabulka č. 3 Cíle kurikula výtvarné výchovy tří vybraných států
Na základě kódování byly za danou oblast vybrány jako zastupující tyto pojmy:
Vzdělávací cíle kurikula výtvarné výchovy tří komparovaných států jsou si obsahově velmi blízké, rozdílnosti nacházíme v míře konkrétnosti (či abstraktnosti) jednotlivých cílů. Zatímco Česká republika vymezuje cíle kurikula výtvarné výchovy velmi stručně s vysokou mírou abstrakce, a to na úrovni vzdělávací oblasti (tímto je pak vytvořen prostor pro projektování kurikula na úrovni školní, kdy jsou cíle projektovány z očekávaných výstupů, tedy z výkonového standardu), Slovenská republika specifikuje edukační cíle výtvarné výchovy mnohem konkrétněji. Uvádí cíle vzdělávací oblasti a cíle konkrétního vyučovacího předmětu, které jsou děleny do tří subkategorií. Cíle výtvarného kurikula Anglie jsou v kurikulu vymezeny v předmětové rovině s vyšší mírou abstrakce a jsou dále rozpracovávány pedagogy na úrovni školní. Posouzení cílů učitelé provádějí na základě určitého standardu (úrovně 1–8).
Tabulka č. 4 Vzdělávací obsah kurikula výtvarné výchovy tří komparovaných států. Na základě kódování danou oblast zastupují následující pojmy.
Vzdělávací obsah kurikula komparovaných států se značně liší. V České republice tvoří vzdělávací obsah očekávané výstupy a učivo, kdy základem jsou tvůrčí činnosti obsahující tři domény (viz výše). Důraz je kladen především na vlastní aktivitu žáka. V případě Slovenské republiky je vzdělávací obsah konkrétně vymezen. Vzdělávací obsah výtvarného kurikula Anglie je podobný ČR, je členěn na dvě části; první oblast (The knowlwdge, skills and understanding) zahrnuje to, co má být předmětem studia, druhá (Breadth of study) vymezuje rozsah, šířku aktivit, na základě kterých žáci získávají vědomosti, dovednosti a porozumění. Důraz je kladen na využití naučených schopností a dovedností při vlastní práci žáků (tedy na praktické využití naučeného).
Závěr
Náš výzkum se zabýval kurikulární problematikou v kontextu výtvarné výchovy problematikou výtvarného kurikula. Přínos komparace jednotlivých vzdělávacích systémů vidíme zejména v lepším poznání edukačních systémů jiných zemí a obsahů jejich vzdělávacích oborů. Pokud na tyto vzdělávací systémy nahlédneme kriticky, mohou být pro nás některé poznatky přínosem a inspirací. Samozřejmě je nutné přihlížet ke všem společenským faktorům daného státu (ke kulturním, historickým nebo geografickým podmínkám země.) Komparací kurikula výtvarné výchovy ČR, SR a Anglie jsme zjistili, že porovnávaná kurikula jsou si v určitých rysech podobná, avšak nacházíme v nich také rozdílnosti – a to dokonce i v případě dvou velmi blízkých zemí, jako je ČR a SR. Jednotlivá kurikula se liší zejména v těchto oblastech: v míře konkrétnosti vymezení vzdělávacího obsahu a v míře abstrakce použitých termínů; od toho se pak odvíjí míra autonomie pro učitele primárního stupně vzdělávání. Obsahově se jednotlivá kurikula liší ve všech komparovaných významových kategoriích.
Základem kurikulární reformy na Slovensku a v České republice bylo vytvoření dvouúrovňového participativního modelu řízení škol, který je založen na propojenosti státních vzdělávacích programů a programů školních. V anglickém školství má tento model delší tradici. Daný model by měl učitelům poskytnout větší míru autonomie při projektování výuky. Ze srovnání vyplývá, že nejmenší míra autonomnosti je poskytnuta pedagogům Slovenské republiky. Česká republika učební osnovy nestanovuje na úrovni státní, tato pravomoc je plně v rukou pedagogů, tedy na úrovni školní. Podobně je to také v Anglii; zde mají učitelé výtvarné výchovy k dispozici přímo kurikulum pro daný předmět, konkrétními cíli a učivem je pak naplňuje pedagog. Jak už jsme zmínili, pro Slovenskou republiku je typická tzv. soustava edukačních témat. Témata jsou seřazena do metodických řad do jednotlivých ročníků.
Velké rozdíly jsme našli v použité terminologii. Zatímco v České republice jsou klíčovými pojmy tvůrčí činnosti a vizuálně obrazná vyjádření, v kurikulu Anglie se často vyskytuje sousloví work of art (umělecké dílo) – ve spojení s interpretací a seznámením se s díly známých výtvarných umělců nebo s jeho poznáním a pochopením pro využití v praktickém životě. Kurikulum slovenské s termínem umělecké dílo také pracuje (mimo jiné termíny); žák by měl být schopen poznat umělecká díla a následně je reflektovat.
Vzdělávací obsah kurikula výtvarné výchovy primárního vzdělávání je v ČR tvořen očekávanými výstupy a učivem, kdy základem jsou tvůrčí činnosti zasahující do tří domén (viz výše). S obdobným členěním se můžeme setkat v kurikulu Anglie, kdy je předmět studia formulován v části The knowlwdge, skills and understanding a rozsah a hloubka studia je vymezena v části Breadth of study. Vzdělávací obsah kurikula výtvarné výchovy primárního vzdělávání je v SR konkrétně vymezen v tzv. soustavě edukačních témat.
Literatura:
Art and design. The National Curriculum for England.1999 [online]. Dostupné z: http://curriculum.qcda.gov.uk/uploads/Art%20and%20design%201999%20programme%20of%20study_tcm8-12052.pdf
BRDEK, Miroslav & Helena VYCHOVÁ. 2004. Evropská vzdělávací politika: programy, principy a cíle. Praha: ASPI. ISBN 80-86395-96-0.
GAVORA, Peter. 2007. Sprievodca metodológiou kvalitativního výskumu. Bratislava: Univerzita Komenského. ISBN 978-80-223-2317-8.
GAVORA, Peter & Jiří MAREŠ. 1996. Anglicko-slovenský pedagogický slovník, English – Slovak Educational Dictionary. Bratislava: IRIS, 1996. 240 s. ISBN 80-88778-25-5.
Príloha k Štátnemu vzdelávaciemu programu pre 1. stupeň ZŠ. ISCED 1 – Primárne vzdelávanie. Učebné osnovy [online]. Dostupné z: www.noveskolstvo.sk/upload/programy/SVP_1_priloha.doc
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami provedenými k 1.9.2007) [online]. Praha: VÚP, 2007. 126 s. [cit. 14. 11. 2010]. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-071.pdf.
STADLEROVÁ, Hana. 2010. ZOP. Zkušenost, odbornost, praxe v psychodidaktické přípravě učitele výtvarné výchovy v primárním vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-5399-1.
ŠOBÁŇOVÁ, Petra. 2011. Učitelé výtvarné výchovy a jejich znalosti kurikula. In: T. Janík, P. Knecht, & S. Šebestová, eds. Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu, s. 322–327). Brno: Masarykova univerzita. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/capv2011/sbornikprispevku/sobanova.pdf doi: 10.5817/PdF.P210-CAPV-2012-67
ŠUPŠÁKOVÁ, Božena, Jaroslava MARKOFOVÁ & Tonka TACOL. 2009. Výtvarna výchova v systéme všeobecného vzdelávania. Bratislava: Printline, s.r.o. ISBN 978-80-970214-2.
ŠVP, Štátny vzdelávací program [online]. Štátny pedagogický ústav (ŠPÚ) [cit. 2009-06-28]. Dostupné z: http://www.statpedu.sk/sk/sections/view/vzdelavacie- programy/statnyvzdelavaci-program
Comparative analysis of art primary curriculum in an international content
Abstract: The main objective of this text is to compare art curriculum of primary education of Czech Republic, the Slovak Republic and England. Research results we found through the content analysis of text documents (national educational programs)and than we compared them. The results show us that compared curriculum are in some aspects similar, but the differences we can also find in case of two very close countries such as Czech and Slovak Republic.
Key words: curriculum, art education, primary education
Autorka:
Jana Vašíková
E-mail: jvasikova@fhs.utb.cz
The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.
Jak citovat tento článek:
VAŠÍKOVÁ, Jana. 2017. Komparativní analýza kurikula vzdělávacího oboru výtvarná výchova primárního vzdělávání v mezinárodním kontextu. Kultura, umění a výchova, 5(2). ISSN 2336-1824. Dostupné z: https://www.kuv.upol.cz