Editorial vedoucí redaktorky Petry Šobáňové přináší informace o aktuálním dění v časopise Kultura, umění a výchova a představuje obsah nového čísla, v němž je možné najít příspěvky z teorie výtvarného umění a hudby, z teorie prezentace, dále didaktické studie, analýzy uměleckých projektů, návraty do historie výtvarné výchovy a samozřejmě také recenze a zprávy. Spojuje je zájem o obsahy výtvarných a hudebních děl, jejich prezentaci a percepci.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
vstoupili jsme do šestého ročníku fungování našeho časopisu a přinášíme vám – kromě pečlivě připraveného obsahu nového čísla – také několik informací z redakce a z aktuálního dění okolo časopisu.
Jak možná víte, od skončení projektu Vizuální komunikace, v rámci nějž byl financován rozjezd časopisu, funguje naše periodikum bez jakékoliv finanční podpory. Znamená to, že od první poloviny roku 2015 (tedy už čtvrtým rokem) funguje čistě na dobrovolnické bázi a žádný donátor na jeho provoz nepřispívá. Jsme opravdu vděčni, že jak členové redakce a redakční rady, tak naši recenzenti jsou ochotni časopis rozvíjet bez nároku na finanční odměnu. Někdy si samozřejmě přestáváme být jisti, zda je možné časopis tímto způsobem dále udržet na vysoké úrovni, již jsme se od počátku pokusili nastavit. Jen pro představu: od roku 2013, kdy časopis vznikl, jsme „obhospodařili“ na 120 studií a je důležité říci, že recenznímu řízení věnujeme velké úsilí a rozhodně není jen formalitou. O publikování v časopise je velký zájem, bez problémů a bez výraznější propagace bohatě naplňujeme dvě čísla ročně a značnou část článků po řádném recenzním řízení – tak jak je běžné v kvalitních časopisech – odmítáme. Většina našich autorů pochází z různých univerzitních a jiných pracovišť, což znamená, že časopis se stal skutečně vyhledávanou a standardní oborovou platformou a není jen časopisem jedné fakulty či katedry.
Za stávající situace nás proto nesmírně potěšilo, že se nám podařilo získat podporu Ministerstva kultury, konkrétně finanční podporu grantu Příprava a vydání výběru z textů časopisu Kultura, umění a výchova. Nejedná se sice o subvenci, jež by mohla pomoci s běžnými provozními náklady (např. s aktualizací našich webových stránek, s potřebnými korekturami nebo s honoráři pro recenzenty), ale i tak je velmi vítaná a povzbuzující. Konkrétně nám umožní vydat v tištěné podobě tematický výběr z textů publikovaných v časopise Kultura, umění a výchova v letech 2013–2016. Vedoucí redaktorka spolu s redaktorkou Květoslavou Musilovou připravily k vydání hned dva svazky: jeden zaměřený na pedagogiku výtvarnou a jeden tematicky spadající do oblasti muzejní a galerijní pedagogiky, případně do šířeji chápané edukace v kultuře. Souběžně tedy vyjdou dva výbory, jejichž tištěná podoba má za cíl fixovat nehmotnou povahu obsahu primárně elektronického periodika. Dodejme, že na vydání se kromě Ministerstva kultury podílí rovněž Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, na jejíž půdě náš časopis vychází. Jak Ministerstvu kultury, tak fakultě patří za tuto laskavou podporu poděkování. (Oba svazky představíme v dalším letošním čísle.)
Když jsme otevřeli téma financování časopisu, rádi bychom se obrátili také na vás, naše čtenáře, a vyzvali vás k případné podpoře nebo k zaslání tipů, jak finanční prostředky získat. Teprve zlepšení finanční situace by totiž mohlo znamenat, že redakce najde prostor věnovat se nejen běžnému provozu, ale rovněž ostatním potřebným úkolům, zejména indexování časopisu do dalších databází.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, rádi bychom vás dále informovali, že se právě nyní účastníme prestižního projektu, který iniciovali editoři časopisu Journal of Cultural Research in Art Education (viz http://www.kuv.upol.cz/index.php?id_menu=3&seo_url=call-for-papers). Zapojili jsme se do výzvy tohoto časopisu a připravujeme monotematické číslo na společné téma globálních narativů. Právě probíhá recenzní řízení shromážděných studií a již nyní se těšíme, že naši autoři budou díky tomuto projektu více vidět i ve světovém kontextu. Věříme, že účast na tomto projektu dále zvýší naši prestiž a že přinese nejen propojení se sítí zapojených světových časopis, ale i zajímavý výsledek v podobě samostatného čísla o podstatných problémech dneška.
Nyní ale už k novému číslu, jehož obsah je opět velmi pestrý. Najdeme zde příspěvky z teorie výtvarného umění a hudby, z teorie prezentace, dále didaktické studie, analýzy uměleckých projektů a samozřejmě také recenze a zprávy.
Zůstaneme-li u teorie výtvarného umění, doporučujeme zajímavou studii Barbory Řebíkové, představující estetický kognitivismus, tedy teoretický směr vycházející z předpokladu, že umění je hodnotné coby zdroj poznání. Označení estetický kognitivismus se obvykle používá pro teorie anglo-amerických autorů druhé poloviny 20. století a autorka nás provádí teoretickou debatou o druzích poznání, jež můžeme z umění získat, a způsobů, jimiž ho umění může poskytovat.
Mezi teorií a analýzou konkrétního výtvarného projektu se pohybuje Kateřina Dytrtová, jež nabízí čtenářům rozbor nevšedního uměleckého projektu Taryn Simon; ten byl pod názvem Obrazová sbírka představen v Rudolfinu. Jak autorka ukazuje, daný projekt exponoval problém rozdílu mezi slovem a obrazem a mezi oběma prostředky komunikace. Autorka se domnívá a z analýzy vyvozuje, že „slova nejsou transformátem skutečnosti, nejsou vzorkem toho, o čem je mluveno, jsou arbitrární, zatímco obrazy jsou ikóny, tedy pod nějakým úhlem stylu či způsobu transformují svět“. (Dytrtová, 2018, text publikovaný v představovaném čísle časopisu)
Na výsledku komunikace danými prostředky se jistě podílí kontext a způsob prezentace daných komunikátů a právě prezentaci uměleckých děl se ve své přehledové studii věnuje Dagmar Myšáková. Podává přehled přístupů uplatňovaných při tvorbě stálých expozic a krátkodobých výstav v České republice, shrnuje využívané přístupy, tak jak jsou klasifikovány v muzeologické literatuře, a zvláště se zabývá prezentací specifického typu muzejního exponátu, uměleckého díla.
Nezapomínáme samozřejmě ani na historii našeho oboru a studií s názvem Vznik Československého komitétu INSEA a jeho fungování do roku 1989 – historickosrovnávací pedagogická analýza se vracíme k 50. výročí založení Československého komitétu INSEA, které si naše obec výtvarných pedagogů připomněla v roce 2017.
Další dvě studie spadají do oblasti hudby a nabízejí teoretický pohled na hudbu jako archetypický symbol (viz studie Davida Kozla, jež se detailně zabývá aplikací jungiánských pojmů symbol a archetyp do oblasti muzikologie a hudební estetiky) a na profesionální hudební vzdělávání, konkrétně na jeho (dosud absentující) didaktiku. Článek Bojany Kljunič poukazuje na důležitost didaktického pohledu na profesionální hudební vzdělávání, pochopitelně odlišného od všeobecného vzdělávání v rámci školní hudební výchovy – kde se potřebná didaktická reflexe těší dlouhodobé tradici.
Šestici odborných článků doplňují – tak jak je obvyklé – recenze a zprávy, konkrétně recenze knihy Markéty Pánkové Jan Amos Komenský v českém a světovém výtvarném umění (1642–2016) a již tradiční zprávy o vzdělávacích akcích Asociace výtvarných pedagogů a NIPOS-ARTAMA.
Všem čtenářům přejeme mnoho podnětných chvil nad připravenými články!
Za redakci –
Petra Šobáňová
The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.
Jak citovat tento článek:
ŠOBÁŇOVÁ, Petra. 2018. Obsahy a jejich prezentace. Kultura, umění a výchova, 6(1). ISSN 2336-1824. Dostupné z: https://www.kuv.upol.cz
Comments