Vstupní text čísla z pera vedoucí redaktorky časopisu Kultura, umění a výchova zahajuje sedmý ročník našeho periodika. Aktuální číslo nabízí odborné studie Kateřiny Dytrtové a Jana Slavíka, Markéty Pastorové a Silvie Novotné. V čísle jsou rovněž kriticky hodnoceny celkem tři zajímavé oborové publikace, zprávy pak připomínají probíhající projekty a uskutečněné odborné konference.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
sedmý ročník našeho periodika zahajujeme pestrým číslem, jež opět obsahuje jak odborné studie, tak zajímavé recenze a zprávy. První ze studií má název, který vás zřejmě upoutá: „Fousatý trojúhelník“ a problém analýzy úloh v expresivních vzdělávacích oborech. Jejími autory jsou Kateřina Dytrtová a Jan Slavík, kteří svůj výklad zahajují konstatováním, že pro expresivní vzdělávací obory včetně výtvarné výchovy je obtížné spojovat teorii se vzdělávací praxí. Podle autorů je to „nikoliv vinou nedostatku informačních zdrojů, protože v estetice, v teorii umění, dějinách umění a dalších disciplínách je k dispozici zahlcující masa poznatků. Aby je však vyučující mohli v praxi dobře využívat, měli by je výběrově aplikovat do praktických situací a tvůrčích učebních úloh ve třídě. A tady bývá kámen úrazu, protože systematické uspořádání teoretického výkladu se zpravidla liší od dynamické podoby praktické zkušenosti“. (Dytrtová, Slavík, 2019)
Proto také autoři svůj text neomezují pouze na teoretický výklad, ale snaží se prokázat a zdůvodnit souvislosti použitých termínů nejen ve vztahu k oborovým teoriím, ale rovněž vůči praxi. Studie samotná navazuje na předešlé texty obou autorů (pravidelně zveřejňované také v našem časopise) a zabývá se procesy symbolizace, jež jsou autory označovány za klíčový problém didaktik expresivních vzdělávacích oborů (nejen výtvarné výchovy, ale i dalších: hudební výchovy, dramatické výchovy ad.). Tyto procesy jsou vyjadřováním a sdílením „určitého obsahu prostřednictvím věcné podoby autorem vytvořeného díla“. (Dytrtová, Slavík, 2019) Článek na základě kritické analýzy Ogdenova a Richardsova trojúhelníku reference (s oporou o Goodmanovu teorii symbolizace, Fauconnierovu a Turnerovu teorii konceptové integrace a teorii zážitkových komponent v artefiletice) navrhuje novou metodiku analýzy expresivních tvořivých úloh ve výuce v korespondenci s uměleckými díly. Navržená metodika konceptové analýzy a s ní spojené teoretické konstrukty jsou přitom ilustrativně aplikovány na dvě soudobá umělecká díla, dílo výtvarné (Dech Jindřicha Zeithammla z roku 2000) a hudební (Dreaming Life | Snící život Michala Rataje z roku 2007), jež staví na shodném tematickém konceptu „dech“. S oporou o tyto příklady text osvětluje postup konceptové analýzy a rozebírá způsoby utváření a interpretování metafor, které jsou jádrem jak umělecké, tak žákovské tvorby.
Další studie čísla autorky Markéty Pastorové s názvem Umělecké obory v kontextu témat všeobecného vzdělávání má přehledový charakter a přináší řadu důležitých aktualit, informací a souvislostí současných kurikulárních změn a záměrů. Jak sama autorka uvádí, text si neklade za cíl zevrubně postihnout a analyzovat témata a dokumenty naznačující změny celospolečenské povahy, ani nabízet řešení. Jeho cílem je zejména poskytnout výběr důležitých aktuálních podnětů, které se v různé míře intenzity diskutují na úrovni českého vzdělávacího systému i na úrovni evropské – a budou se promítat do tvorby a implementace nových kurikulárních dokumentů. Vybraná témata – například standardizace vzdělávacího obsahu, nástroje hodnocení, gramotnosti, klíčové kompetence – mohou významně ovlivňovat diskuzi nad směřováním výtvarného oboru jako celku i nad jeho specifiky, a to v rovině zamýšleného i realizovaného kurikula. V závěru autorka nabízí výběr strategických dokumentů, které mohou oborovou diskuzi obohatit o další rozměr. Stěžejním cílem je vybídnout výtvarný obor k tomu, aby současný širší edukační kontext vzal ve svém vlastním zájmu i v zájmu mezioborové diskuze v potaz a začal se jím zřetelněji zabývat.
K odborným studiím tohoto čísla patří rovněž jedna studie historická. Její autorkou je Silvie Novotná a pojednává o proměnách výuky keramiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. Autorka konstatuje, že výuka keramiky na Univerzitě Palackého v Olomouci se stala neoddělitelnou součástí vzdělávání budoucích výtvarných pedagogů, a pokouší se nastínit historické podoby této výuky v rámci výtvarně-pedagogického vysokoškolského vzdělávání v Olomouci – a to v kontextu vybraných dějinných událostí probíhajících v období od obnovení univerzitního vzdělávání v Olomouci roku 1946 po současnost. K danému tématu studie předkládá dosavadní zjištění získaná probíhajícím výzkumem.
Součástí každého čísla časopisu Kultura, umění a výchova jsou samozřejmě i recenze a zprávy. První z nich, recenze Filipa Jakše s názvem Experiment servírovaný opatrně, však obvyklé parametry recenze výrazně přesahuje – směrem k odborné stati. Jakšův hutný a teoreticky propracovaný článek je odbornou recenzí retrospektivy umělce Gerharda Rühma. Recenzovaná výstava se konala ve Vídni v Bank Austria Kunstforu a ukončena byla v lednu 2018. Autor v recenzi připomíná Rühmovu vrstevnatou osobnost skladatele, vizuálního umělce, kolážisty, tvůrce vizuální poezie či poezie hlasité (lautgedicht) a připomíná specifika jeho tvorby. Mezi ně patří tvůrčí využívání inspirací z brakové kultury, nadsázka a „pokusy o propojení, přehodnocení a „zamotání“ divákových vjemů“. (Jakš, 2019) Stranou nezůstanou ani dobové souvislosti, např. připomínka Literárních kabaretů Wiener Gruppe (již Gerhard Rühm spoluzakládal) nebo tzv. „mezinárodního hnutí“, konkrétního umění a hnutí Fluxus.
Další recenze se věnují oborovým publikacím. První z nich, recenze Michaely Leté, je věnována metodické publikaci Památková edukace v historických zahradách a parcích: Příklady dobré praxe autorů Hany Havlůjové a Petra Hudce, druhá – autorky Petry Šobáňové – prezentuje a kriticky hodnotí monografii Teoretická podstata muzeologie muzeologa Jana Doláka. Nikoliv recenzí, nýbrž autorskou zprávou o vydané publikaci je článek Kateřiny Dytrtové, jež čtenáře seznamuje s koncepcí a obsahem nevšední publikace Exprese, vztahy a procesy.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, věřím, že vás obsah nového čísla zaujme stejně jako mě a už nyní se těším na další inspirativní texty.
Petra Šobáňová,
vedoucí redaktorka časopisu Kultura, umění a výchova
The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.
Jak citovat tento článek:
ŠOBÁŇOVÁ, Petra. 2019. Od dechu až po experiment, který je servírován opatrně. Kultura, umění a výchova, 7(1). ISSN 2336-1824. Dostupné z: https://www.kuv.upol.cz
댓글