Text studie přináší analytický náhled na aktuální ročník celostátní přehlídky výtvarného oboru základních uměleckých škol Oči dokořán, který se v letech 2024–2025 koná ve Šternberku. Autorka se zamýšlí nad proměňující se rolí výtvarného oboru ZUŠ ve stručném historickém přehledu a také nad tradicí vystavování výtvarných prací dětí a mládeže na (mezi)národních přehlídkách. Stěžejní část textu je věnována kazuistice aktuálního ročníku přehlídky VO ZUŠ – popisuje princip práce poroty, představuje koncepci výstavy ústředního kola a kriticky se zamýšlí nad přínosy i rezervami nastaveného pojetí přehlídky, přičemž důraz klade na možnosti reflexe aktuálních společenských témat, ale i okruhů navázaných na současné umění, technologie a výzvy digitálního světa.
Klíčová slova: výtvarné přehlídky, výtvarný obor ZUŠ, Oči dokořán
Foto autorky článku: Alžběta Gregorová
Úvod
Ústřední kolo 15. ročníku soutěžní přehlídky výtvarných oborů základních uměleckých škol České republiky s podtitulem Barva je dobrá se uskutečnilo ve dnech 21. – 29. 9. 2024 již tradičně v prostorách šternberského kláštera, který pro její konání nabízí své velkorysé prostory s jedinečnou atmosférou. Výstava sestavená z oceněných výtvarných prací je návštěvníkům k dispozici až do 20. 9. 2025.
V této tradiční, „fyzické“ podobě s osobní účastí poroty a nominovaných pedagogů umožňující diskusi nad originály výtvarných prací proběhlo celostátní kolo přehlídky naposledy v roce 2017, konání předchozího ročníku (2020) bohužel zhatila epidemie onemocnění covid-19. Ani po sedmileté přetržce tedy kontinuita této důležité akce nebyla přerušena a bylo opět možné využít její potenciál, který zejména pro výtvarné pedagogy a jejich žáky nabízí.
Ústřednímu kolu vždy předcházejí jednotlivá krajská kola přehlídky a vybrané oceněné práce z jednotlivých krajů se mezi sebou následně podle platných a předem známých kritérií porovnávají v kole ústředním. Hlavním posláním trienále Oči dokořán je tedy jednak prezentace těch nejkvalitnějších výtvarných prací a pedagogických projektů, které za uplynulé roky vznikly pod vedením učitelů a učitelek základních uměleckých škol z celé České republiky, ale zejména sdílení zkušeností pedagogů mezi sebou, prostor pro dialog a inspiraci. Při této příležitosti mají možnost se na jednom místě setkat učitelé bez ohledu na generační příslušnost, místo svého působení či preferované pojetí výuky výtvarného oboru. Zkušení pedagogové tak mohou inspirovat své mladší (nebo méně zkušené) kolegy, avšak jistě je to možné i naopak – přehlídka nabízí jedinečnou příležitost i pro objevování nových, časem zatím ne tolik prověřených a osvědčených cest, kudy je možné se ve výuce ubírat. Právě příležitost pro setkávání a diskusi vnímám jako nesmírně důležitý, stěžejní aspekt (nejen) této přehlídky.
1 Role výtvarného oboru základních uměleckých škol
Pozice ZUŠ je v kontextu výtvarného vzdělávání v ČR zcela zásadní, a to zejména v době, kdy jsou v rámci reformy všeobecného vzdělávání činěny nekoncepční kroky směrem k čím dál menší časové dotaci pro oblast Umění a kultura a k postupným otřesům integrity výtvarné výchovy v podobě obsahového oplošťování, umělého propojování s jinými obory apod. (Šobáňová, 2024a) Ukazuje se, že do budoucna bude pozice ZUŠ zřejmě stále důležitější pro zachování (tradičně vysoké) kvality výtvarného vzdělávání v naší zemi.
Základní umělecké školství se vyvinulo ze soukromých hudebních ústavů, které na našem území začaly vznikat na sklonku 19. století v souvislosti s národními tendencemi a touhou poskytnout dětem hudební vzdělání v rodném jazyce. Důležitým milníkem se stal rok 1920 a velká školská reforma, další rozmach hudební školy zaznamenaly po skončení 2. světové války. (Kollárová, 2010, s. 21–28) Od roku 1959 postupně začaly zejména ve větších městech k hudebním školám přibývat i školy výtvarné, které vyvažovaly úbytek hodinové dotace pro výtvarnou výchovu na základních školách a pod názvem základní výtvarné školy byly zakotveny v novém školském zákoně z roku 1960. Po reformě roku 1961 dostaly tyto instituce nový název – lidové školy umění. Ty v sobě mnohdy integrovaly více oborů, avšak setkáme se i s případy, kdy se výtvarný obor LŠU měl možnost rozvíjet samostatně. (Roeselová, 2003, s. 33; Hrubošová, 2011, s. 131; Tady jsme! 2020, s. 86) Další změna názvu nastala v roce 1990, kdy v návaznosti na novelizaci školského zákona došlo k zavedení dodnes platného označení základní umělecká škola. Ta mohla zahrnovat hudební, taneční, výtvarná a literárně dramatická oddělení nebo pouze některá z nich (Zákon č. 171/1990 Sb.). Je důležité zmínit, že v témže roce získaly ZUŠ oficiální statut škol a získaly zakotvení ve školském zákoně „jako první článek uměleckého školství“ (Roeselová, 2003, s. 35). Navzdory svému statutu neposkytují oficiální stupeň vzdělání, přesto představují důležitý stavební prvek v systému uměleckého vzdělávání.
Pojetí výtvarného oboru LŠU, potažmo ZUŠ se za dobu své existence vlivem dějinných i společenských okolností postupně vyvíjelo a proměňovalo. V 60. letech se začala formovat konkrétnější koncepce výtvarných oborů, a to zejména směrem ke kultivaci kompetencí vedoucích k samostatné výtvarné tvorbě žáků i k systematické přípravě na vyšší stupně uměleckého vzdělávání (SŠ, VŠ), a vznikly první oficiální dokumenty. (Hrubošová, 2011) Zejména dovednostní zaměření 60. let vystřídal v letech 70. důraz na tvořivost, a to až do té míry, kdy se autorský vklad žáka téměř vytratil. Výtvarné dílo tak často vypovídalo více o osobnosti a invenci učitele než dítěte. Tyto tendence v 80. letech vystřídal akcent na duchovní hodnoty, humanitní rozměr výuky, budování vztahu mezi učitelem a žákem a individuální přístup, k čemuž od r. 1983 přispělo také pořádání celostátních přehlídek výtvarných prací žáků[1] spojených se setkáváním, výměnou zkušeností mezi učiteli, které sloužily jako jakási „laboratoř výtvarné výchovy, kde se dodnes nové myšlenky rodí, vyvíjejí se i zanikají“ (Roeselová, 2003, s. 35). Ve stejné době se ve výtvarném oboru LŠU v Československu začala uplatňovat projektová metoda v podobě výtvarných řad a projektů, které často vycházely z potřeby obrátit pozornost k obsahové rovině tvorby, prohloubit náměty, logicky je řadit do větších celků, jimž bylo zpravidla věnováno i delší časové období. (Šobáňová, 2015, s. 39) Výkonnostní pojetí výtvarné výchovy bylo v 90. letech dále „oslabeno“ na úkor důrazu na výchovnou dimenzi tvorby, smyslové prožívání, na tvořivý a hravý rozvoj výtvarného jazyka, experimentaci, práci s uměleckým dílem apod. (Roeselová, 2003, s. 35; Šobáňová, 2006, s. 14) Neznamená to však, že by dovednostně pojatá výuka ze ZUŠ vymizela, (nejen) v rámci přípravy na vyšší stupně umělecky nebo pedagogicky orientovaných škol se stále kultivovaly i řemeslné dovednosti a schopnosti spojené s výtvarným studiem skutečnosti. Toto „dvojí“ zaměření vzdělávání ve výtvarném oboru je ve své podstatě nadčasové a na podobném principu funguje doposud. Kromě toho je v současné době smyslem základního uměleckého vzdělávání „nejen poskytnutí základů uměleckého vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech, ale především pěstování potřebných vlastností a žádoucích životních postojů žáků prostřednictvím vlastní tvorby a setkávání se s uměním“ (RVP ZUV, 2010, s. 10). Specifikum výtvarného oboru potom tkví zejména v rozvoji výtvarných dispozic žáků – vnímání, myšlení, vyjadřování, představivosti, estetického cítění a tvořivosti. (Tamtéž, s. 37)
2 Přehlídky výtvarné tvorby dětí a mládeže
Jak uvádí Roeselová (2003, s. 103–104), příležitosti pro vystavování dětských výtvarných prací představují např. školní výstavy, výtvarné salony, přehlídky a soutěže. Průběžné nebo závěrečné školní výstavy, výtvarné salony menšího rozsahu jsou zaměřeny zejména na komunikaci s žáky a jejich rodiči a na budování vazeb v užším okruhu učitelů a kolegů. Přehlídky a soutěže výtvarných prací se pak častěji zaměřují na prezentaci v širším veřejném kontextu a nabízejí prostor pro sdílení zkušeností mezi učiteli a mapování vývojových tendencí oboru. Výstavy celostátního charakteru se „soustřeďují méně na žáky a více na rozdílné způsoby jejich pedagogického vedení“ (tamtéž, s. 104).
Významnou příležitost pro prezentaci výtvarné tvorby dětí a mládeže nabízí např. Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice, jež byla založena jako národní v roce 1967 a od roku 1973 se stala mezinárodní událostí. Každoročně vyhlašuje téma doporučené organizací UNESCO a účastní se jí děti ve věku 4–16 let ze všech typů škol, otevřená je i jednotlivcům (MDVV Lidice, 2024). Další možnost prezentace výtvarných prací představují celostátní přehlídky pořádané organizací Nipos Artama, jejichž historie sahá do roku 1974 a konají se v tříletých intervalech vždy pod vybraným zastřešujícím tématem[2]. Zaměřují se na zprostředkování dlouhodobé koncepce práce „výtvarných pedagogů všech stupňů a typů školních i mimoškolních zařízení (MŠ, ZŠ, gymnázií, SOŠ, SOU, VOŠ, ZUŠ a SUŠ), vedoucích zájmových kroužků a klubů, pedagogů volného času, lektorů a kurátorů muzeí a galerií“ (Celostátní výtvarné přehlídky dětí a mládeže, 2024). Stabilní platformu pro prezentaci a sdílení výtvarných prací dětí a mládeže digitální povahy představuje mezinárodní přehlídka digitální tvorby mladých Be_on the Screen, jež probíhá každoročně od roku 2022 pod záštitou katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a České sekce InSEA. (Šobáňová, 2024b)
Tradice celostátních přehlídek výtvarného oboru ZUŠ[3] sahá do roku 1983. Doposud se konají pravidelně v tříletých intervalech[4] a jsou provázeny rámcovým tématem. Výběr prací do ústředního kola závisí na výsledcích hodnocení z oblastních kol, jež probíhá zpravidla za přítomnosti učitelů – autorů pedagogické koncepce, z níž vzešla kolekce posuzovaných prací. Ti mají možnost soubor prací svých žáků osobně představit a účastnit se veřejné diskuse s porotci[5]. Zejména pro začínající učitele tak tyto události nabízely v době před rozmachem internetu nenahraditelnou příležitost pro načerpání inspirace, metodických poznatků či prostor pro kladení dotazů, získání podpory a cenných rad od (zkušenějších) kolegů. I přes specifika současné doby, mezi něž patří všeobecná dostupnost informací online a různorodé možnosti efektivní komunikace na dálku, si osobní setkávání pedagogů stále udržuje svou důležitou roli. Na ústřední kola přehlídek bývají navázány rozborové semináře, odborné přednášky, komentované prohlídky výstavy dětských výtvarných prací; vedle učitelů ZUŠ se jich účastní také studenti a vyučující pedagogických fakult – to vše přispívá k výraznému obohacení oborové diskuse a k monitoringu směřování oboru.
Od založení přehlídky do dnešních dní proběhlo již 15 jejích ročníků, výtvarné práce dětí a mládeže byly při této příležitosti vystavovány v Novém Jičíně (1983), v Plzni (1984), v Ústí nad Labem (1987), v Praze (1990), v Českých Budějovicích (1993, 1996), v Brně (1999) a ve Šternberku (2002, 2005, 2008, 2011, 2014, 2017, 2024). Doposud předposlední 14. ročník přehlídky se vinou epidemiologické situace konal virtuálně. (Roeselová, 2003; Černocká, 2009; Oči dokořán – přehlídka VO ZUŠ, 2024) Pořádající školou je od roku 2002 olomoucká ZUŠ Miloslava Stibora pod vedením předsedkyně sekce výtvarného oboru umělecké rady ZUŠ a ředitelky školy v jedné osobě PaedDr. Zuzany Hrubošové.
Aktuální ročník přehlídky (2024) nabídl rozborový seminář pro téměř 250 výtvarných pedagogů z celé České republiky, v jehož rámci se uskutečnila nejen vernisáž výstavy a rozbor multimediálních příspěvků, ale také podnětná přednáška doc. Petry Šobáňové z katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty univerzity Palackého zaměřená na aktuální otázky současné výtvarné pedagogiky nebo inspirativní setkání prezentující zajímavé výtvarné celky s názvem „učitelé sobě“, jímž provázela Miroslava Brázdová (Zupková, 2024).
3 Ústřední kolo celostátní přehlídky výtvarného oboru ZUŠ Oči dokořán 2024
V letošním kole přehlídky se potvrdilo, že výuka na ZUŠ stále vykazuje výrazné kvality a udržuje si svou důležitou pozici v oblasti uměleckého vzdělávání. Při hodnocení porotě prošly rukama reprezentativní výstupy pedagogického úsilí učitelů a učitelek ze všech krajů a výsledky soustředěné práce jejich žáků od těch nejmenších až po dospělé, které výrazně vynikly v rámci předcházejících (krajských) kol. Z těch do celostátního kola vzešlo 68 výtvarných projektů, 277 výtvarných řad, 634 cyklů výtvarných prací a množství dalších děl či jejich dokumentace (Zupková, 2024).
Výtvarné práce porota hodnotila v několika kategoriích dále rozdělených podle věku žáků: výtvarný projekt, řada výtvarných prací, cyklus jednotlivých prací spojených jedním tématem, jednotlivá plošná/prostorová práce od jednoho autora/od více autorů, výsledky přípravy na vyšší umělecké školy, fotografická tvorba žáků, výtvarná akce. Pro hodnocení kategorie multimédia byla ustavena zvláštní porota.
Oproti dosavadnímu modelu byl harmonogram hodnocení vytvořen po jednotlivých kategoriích, nikoli po krajích. To podle mého názoru zajistilo větší soustředěnost celého týmu a jistou objektivitu, protože bylo možno jednotlivé přihlášené práce či celky posuzovat v kontextu. Třináctičlenná porota, jíž předsedala PaedDr. Alena Zupková, byla složena ze zástupců ZUŠ jednotlivých krajů a metodičky z katedry výtvarné výchovy PdF UP v Olomouci[6]. Plynulosti náročného několikadenního procesu hodnocení významně pomohl i sehraný tým pomocníků, kteří všechna posuzovaná díla porotě velmi systematicky a postupně předkládali.
Obr. 1 Hodnocení poroty
Každé hodnocení je ze své podstaty do jisté míry subjektivní, jak již ostatně upozorňuje Roeselová (2003, s. 105). K jeho co možná největší objektivitě v případě této přehlídky přispěl jednak vysoký počet členů poroty, jednak také již osvědčený systém hlasování, kdy se vždy představitel příslušného kraje (někdy i autor projektu, řady apod. v jedné osobě) hlasování zdrží. Výtvarné práce byly posuzovány z hlediska originality, přínosu pro obor, nosnosti tematického zaměření, metodického pojetí i kvality výsledků výtvarného vyjadřování s ohledem na autenticitu výtvarného projevu dané věkové skupiny žáků.
V některých případech se členové poroty na návrhu udělení jednotlivých pásem shodli téměř jednohlasně, mnohdy však probíhala intenzivní, velmi zajímavá a přínosná diskuze, při níž porotci prezentovali svůj názor a přinášeli důležité argumenty pro ten či onen „stupeň“ hodnocení. Vždy nakonec došlo ke konsenzu, a výsledky tak můžeme považovat za objektivní a platné – jedná se o společný postoj poroty jako celku. Bez ohledu na udělená pásma jsou na výstavě celostátního kola přehlídky prezentovány příklady opravdu dobré praxe oboru.
4 Koncepce výstavy a její analýza
Nejen vzhledem k tomu, že od poslední fyzicky realizované výstavy uběhla relativně dlouhá doba, nadešel čas i na koncepci výstavy nahlédnout jinou optikou. Již při hodnocení bylo možné pozorovat, že některá témata a přístupy se nezávisle na sobě přirozeně rozvíjejí a zpracovávají na více místech najednou, pokaždé z jiné perspektivy, postupně se tak začaly organicky rodit okruhy, které se staly základem pro promýšlení nového pojetí výstavy.
Na rozdíl od dosavadního modelu, který ctil členění na kategorie projektů, řad, fotografií, jednotlivých prací apod., se kurátorský tým[7] rozhodl nahlédnout na přehlídku optikou tematických celků. Samostatně zůstala pouze multimédia, akční tvorba a příprava na umělecké školy.
V rámci jednotlivých tematických celků, které plynou chodbami a sály kláštera a navazují na sebe, může návštěvník výstavy pozorovat promyšlené kolekce většího i menšího rozsahu (výtvarné projekty, řady, cykly), ale také jednotlivé práce či tematicky nebo vizuálně související fotografie. V některých případech se setkaly dva i tři projekty (či řady) se zcela totožným názvem, které jsou však svým pojetím odlišné a velmi inspirativní pro další uvažování o tématu.
Okruhy, které se na letošní přehlídce objevily, vycházejí z obsahového i formálního pojetí posuzovaných výtvarných projektů a řad. Je možné je nazvat např. takto:
barva je dobrá,
návrat k materiálu a živlům,
paměť místa a krajiny,
kulturní historie,
duševní zdraví & lidskosti,
„ošklivosti“,
studium skutečnosti,
od reality k abstrakci,
grafika a písmo,
světlo a tma,
ornament,
práce s textem,
dětská tvorba,
fauna a flora,
inspirace uměním moderny,
inspirace současným uměním a technologiemi.
Řazení do uvedených kategorií není závazné, každý návštěvník může v expozici hledat vlastní souvislosti: tematické oblasti tak nejsou na výstavě nijak explicitně zdůrazňovány, vychází z nich však prostorové řešení výstavy. Některé zastoupené tematické okruhy jsou aktuální i v diskurzu současného výtvarněpedagogického výzkumu a volného umění (např. duševní zdraví, návrat k materiálu, „ošklivosti“, zkoumání možností umělé inteligence (AI) pro proces výtvarné tvorby, mezioborová integrace), jiné, které rezonují zejména ve světovém měřítku, se zde neobjevují. Mám na mysli např. multikulturalitu, dekolonizaci a další složitější společenská témata (gender, klimatická změna apod.).
Následující odstavce přibližují jednotlivé oblasti výstavy. Ráda bych v rámci každé z nich jmenovala několik konkrétních příkladů, jež můžeme v expozici zhlédnout. Bohužel není možné se v rozsahu tohoto textu zmínit o všech, které by si zasloužily pozornost.
Barva je dobrá
Tematický celek shodující se s názvem letošního zastřešujícího tématu přehlídky není na výstavě zastoupen v takové míře, jak by se mohlo nabízet. Vysvětlením může být například to, že úvahy nad barevností se přirozeně vinou jako „červená nit” téměř všemi ostatními tématy, u nichž však barva nehraje tak zásadní roli, stává se spíše prostředkem pro výtvarné zprostředkování jiného obsahu. Přesto se na výstavě setkáme s mnoha kvalitními příklady přístupů zaměřených primárně na práci s barvou v různých jejích dimenzích. Jmenovat můžeme např. výtvarnou řadu Barva je vážně dobrá (ZUŠ Velké Opatovice) nebo výtvarný cyklus Bonbóni (ZUŠ Frýdek-Místek).
Obr. 2 Výtvarné zpracování podtitulu výstavy
Návrat k materiálu a živlům
V souvislosti s rozvojem technologií, čím dál větší digitalizací života a komunikace se nabízí úvahy o možnostech, jak tuto hrozící (nejen vizuální) přesycenost vyvážit. Jednu z variant představuje soustředěné zkoumání materiálů, látek spojených s každodenností nebo přírodních jevů, přičemž zcela zásadní roli zde hraje hluboká smyslová zkušenost. Mezi oceněnými celky se na přehlídce objevilo množství velmi inspirativních přístupů pracujících jak s hmotnými, tak s méně uchopitelnými komoditami. Za všechny připomeňme kupř. výtvarný projekt Cukr (ZUŠ Praha 5, Štefánikova) nebo výtvarné řady Kouř (ZUŠ Dobroslava Lidmily, Ostrava-Svinov), Písek – ve dvou zcela odlišných, navzájem se doplňujících pojetích (ZUŠ při gymnáziu J. G. Mendela Brno, ZUŠ O. Vondrovice Poděbrady), výtvarnou řadu Dechem (ZUŠ Ostrava-Poruba) či výtvarný cyklus Nádech (ZUŠ Ostrava-Poruba).
Obr. 3 Návrat k materiálu a živlům – pohled do expozice
Obr. 4 Návrat k materiálu a živlům. Výtvarná řada Dechem (ZUŠ Ostrava-Poruba)
Paměť místa a krajiny
Jednu z výrazných tematických oblastí letošní přehlídky reprezentuje také okruh zaměřený na citlivé prozkoumávání konkrétních míst, přírodní i městské krajiny s důrazem na problematiku životního prostředí, proměňující se krajiny a jejích lidských i zvířecích obyvatel, ale také na hledání historických a kulturních souvislostí spojených s příslušným regionem. Výraznými počiny v této kategorii jsou např. výtvarný projekt Jezero Milada a stejnojmenný cyklus (oba ze ZUŠ Evy Randové, Ústí nad Labem) nebo výtvarné řady Za oknem (ZUŠ Hrotovice), Zahradník duše (ZUŠ Šternberk) a Pod Krumlovem (ZUŠ Český Krumlov, Kostelní).
Obr. 5 Výtvarná řada Za oknem (ZUŠ Hrotovice)
Kulturní historie
Na okruh ohledávající paměť místa přirozeně navazují výtvarné celky zabývající se kulturní historií v širším slova smyslu zacílené na poznávání dějinných událostí, historických epoch a námětů spojených zejména s naším kulturním prostředím. Jmenovat v této souvislosti můžeme výtvarné řady Když se řekne baroko (ZUŠ Český Brod) nebo tematický celek Vzpomínky na rodinu Harrachů (ZUŠ Rýmařov).
Obr. 6 Vzpomínky na rodinu Harrachů (ZUŠ Rýmařov)
Duševní zdraví & lidskosti
Duševní zdraví a všechny jeho dimenze související s vlastnostmi obecně lidskými se staly další z kategorií, které se na přehlídce přirozeně vyjevily. Jedná se o v současnosti velmi aktuální a důležité téma; výtvarná tvorba nabízí jedinečné možnosti, jak o sebe a svou psychickou pohodu pečovat – učitelé výtvarné výchovy si uvědomují, že může být žádoucí své pocity a problémy pojmenovávat a systematicky s nimi pracovat, zabývat se vnitřními obsahy a prožíváním člověka, a vedou k tomu i své žáky.[8] Tato sekce výstavy prezentuje např. inspirativní výtvarný projekt Strach (ZUŠ Hradec Králové) nebo výtvarný cyklus Slídilové (ZUŠ Ostrava).
„Ošklivosti“
Několik zajímavých příkladů metodických přístupů a výtvarné práce se zdánlivě odpudivými tématy kurátorský tým shromáždil pod souhrnným názvem „ošklivosti”. Uvozovky zde užíváme záměrně, protože z úvah nad předloženými tématy i z prezentovaných prací je patrné, že zmiňovaná ošklivost je kategorií velmi relativní. Nabízí se aktuální paralela s jednou z působivých součástí letošního 60. benátského Bienále, kdy byl samostatný (japonský) pavilon věnován tvorbě Yuko Mohri inspirované průsaky tokijského metra představující instalaci/kinetickou plastiku sestavenou z rozkládajícího se ovoce. Chemické látky vznikající při dekompozici poháněly její další součásti zapojené pomocí nejrůznějších kabelů a elektrod a ovlivňovaly zvuk, světlo, pohyb a vůni celé instalace. (Pedrosa, 2024, s. 408) Na první pohled mrtvé ovoce určené k likvidaci se tak stalo funkční a esteticky velmi hodnotnou součástí expozice. Kráse vzešlé z ošklivosti se na šternberské výstavě věnuje např. výtvarná řada FUJ! Inspirovaná rozkládajícími se zapomenutými svačinami (ZUŠ Vítězslava Nováka, Jindřichův Hradec), fascinaci tvarovou a barevnou rozmanitostí plísně a možnosti výtvarného uchopení tohoto námětu pak představuje výtvarná řada Plíseň (ZUŠ Jeseník).
Obr. 7 Výtvarná řada Plíseň (ZUŠ Jeseník)
Studium skutečnosti
Neopominutelnou kategorii, které je na výstavě věnována celá místnost, představuje tvorba soustředěná na systematickou kultivaci pozorovacích a zobrazovacích dovedností žáků spojená s přípravou na vyšší stupně uměleckých škol. Jmenovitě zde můžeme připomenout alespoň některé ze zastoupených autorek a autorů, jimiž jsou kupř. Kateřina Machačová, Štěpán Nemrava (Olomouc), Jan Machač (Pardubice) nebo Klára Pekárková a Filip Kudláček (Praha 3).
Od reality k abstrakci
Tato část výstavy, jíž je také přidělena speciální místnost, prezentuje ukázkové metodické postupy vedoucí od studia skutečnosti k jejímu postupnému abstrahování a různé varianty hry s výtvarným jazykem. Mezi všemi jmenujme velmi rozsáhlý, mnohovrstevnatý, až filosoficky pojatý výtvarný projekt s názvem Všechno, něco nebo nic (ZUŠ Vítězslavy Kaprálové, Brno) nebo výtvarnou řadu zaměřenou na postupné abstrahování tvaru inspirovanou tvorbou konkrétního umělce Barva a forma ve stopách Slovenčíka (ZUŠ Zlín-Malenovice).
Obr. 8, 9 Od reality k abstrakci – Všechno, něco nebo nic (ZUŠ Vítězslavy Kaprálové Brno), Barva a forma ve stopách Slovenčíka (ZUŠ Zlín-Malenovice)
Grafika a písmo
Jeden z nejobsáhlejších okruhů výstavy nabízí divákům ke studiu spíše klasické, avšak metodicky velmi kvalitní a rozsáhlé projekty zabývající se do hloubky a z různých perspektiv médiem grafiky a fenoménem písma. Nelze opomenout alespoň dva nejvýraznější zástupce této kategorie, jimiž jsou výtvarné projekty 40 let s grafikou (ZUŠ Kyjov) a Písmo jako výpověď o době, písmo jako výpověď o sobě (ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose, Brno).
Obr. 10 Grafika a písmo – celkový pohled
Světlo a tma
Jak je patrné z názvu, výtvarné práce a celky zastoupené v této oblasti pracují se světlem a tmou, tyto jevy soustředěně pozorují a zkoumají. Osvětlení, nasvětlení nebo prosvětlení hraje významnou roli pro vyznění množství vystavených děl, proto je jim věnována jedna z částí klášterní chodby, kde jsou do instalace coby hlavní zdroj přirozeného světla zapojena okna. Reprezentativní příklady uchopení tématu zde představují např. výtvarná řada Pražské lampy (ZUŠ Praha 9 – Čakovice) nebo řada Světla přibývá (ZUŠ Telč).
Obr. 11 Výtvarná řada Pražské lampy (ZUŠ Praha 9 – Čakovice)
Ornament
Na okruh zaměřený na světlo a tmu přirozeně navazuje skupina výtvarných řad a prací upírajících svou pozornost na ornament v jeho nejrůznějších podobách. Koncentrovaně pracuje s prvky výtvarného jazyka, s redukcí reality do podoby znaku, s rytmem či repetitivností. Výraznými zdroji inspirace jsou výtvarné řady Ornament (ZUŠ Slavkov u Brna), Josef čtvereček Hoffmann (ZUŠ Pelhřimov) a další.
Práce s textem
Řady a cykly výtvarných prací prezentovaných v této sekci vychází z literárních textů, avšak např. i z lidové slovesnosti a hry s jazykem. Tematizují možnosti ilustrace příběhů, prvky inspirace zajímavými literárními tituly i tvorby autorské knihy. Setkávají se zde různorodé pohledy na problematiku a mají tedy potenciál stát se jedním z nejsilnějších inspiračních zdrojů celé přehlídky. Zmínit můžeme např. výtvarné řady Vizuální poezie (ZUŠ Třinec, Třanovského), Stříbrná židle (ZUŠ Miloslava Stibora Olomouc), Malý princ – ve třech odlišných pojetích (ZUŠ Uherské Hradiště, ZUŠ Miloslava Stibora Olomouc, ZUŠ Habrmanova, Hradec Králové) nebo svěží výtvarnou řadu vycházející z lidové slovesnosti Ej, byla jedna… (ZUŠ Fr. Kmocha) či výtvarný cyklus Průvodce Náchodem (ZUŠ Náchod).
Obr. 12, 13 Práce s textem – pohled do expozice
Dětská tvorba
Místnost věnovaná dětské tvorbě obsahuje hravě pojaté projekty i jednotlivosti nejen s pohádkovou tematikou, které dávají vyniknout přirozenosti a autenticitě dětského výtvarného projevu. Mezi všemi jmenujme např. výtvarný projekt O červené Karkulce (ZUŠ Přelouč), výtvarné řady Veverka z Vamberka (ZUŠ Pardubice-Polabiny), Rozmarné počasí (ZUŠ Horní Slavkov) nebo prostorový výtvarný cyklus Loutky z plaveného dřeva (ZUŠ Jevíčko) či cyklus prací s názvem Knihomol Eda (ZUŠ Pohořelice).
Obr. 14, 15 Dětská tvorba
Fauna a flora
Výtvarné projekty a řady s tradiční, avšak stále „živou” přírodní tematikou jsou zaměřeny zejména na rozvíjení smyslového vnímání žáků, objevování světa výtvarným jazykem, probouzení obecné citlivosti osobnosti a artefiletický přístup. Na výstavě vynikají kupř. výtvarné řady Vlčí stopou nebo Myši na poli (obě ze ZUŠ Miloslava Stibora Olomouc), Slepice (ZUŠ V. Nováka, Jindřichův Hradec), výtvarný projekt Houby (ZUŠ Ledeč nad Sázavou), výtvarné řady Lišejníky (ZUŠ Miloslava Stibora Olomouc), Bodlák (ZUŠ F. X. Richtera Holešov) a další.
Obr. 16, 17 Fauna a flora – pohled do expozice
Inspirace uměním moderny
Mezi přihlášenými celky se objevilo také množství výtvarných projektů a řad inspirovaných uměním moderny. Systematická práce zaměřená na propojení s dějinami umění pomáhá žákům porozumět vybraným tendencím umění přelomu 19. a 20. století, ale zejména 1. poloviny 20. stol. prostřednictvím vlastní zkušenosti a tvorby. Metodicky vhodně uchopené příklady reprezentují výtvarné projekty Cesty za uměním (ZUŠ Police nad Metují), Petit cubés – cesta od kubismu k modernímu umění (ZUŠ Horní Slavkov), výtvarné řady Čtverec s nápovědou (ZUŠ Světlá nad Sázavou), nebo řada zkoumající principy tvorby Henriho Matisse (ZUŠ Hradec nad Moravicí).
Obr. 18 Inspirace uměním moderny
Inspirace současným uměním a technologiemi
Expozice mapující aktuální tendence v umění a digitálním světě, jíž je na výstavě věnována samostatná místnost, napomáhá orientaci v současném umění a budování vztahu k němu, pracuje se zajímavým obsahem, představuje možnosti experimentování s výrazovými prostředky a postupy, zaměřuje se na kultivaci vizuální gramotnosti – práci s vizualitou jako takovou, na čtení znakových systémů, jejich využívání i na schopnost zaujmout kritický odstup. Možnostem 3D tisku se věnuje výtvarný projekt Grafici pod vlivem velikánů (ZUŠ Hradec Králové, Habrmanova), varianty uchopení práce s umělou inteligencí zkoumá výtvarná řada Foam (ZUŠ Frýdlant) a virálním životem obrazu se zabývá výtvarná řada Absurdity (ZUŠ Liberec). Všechny tři zmíněné celky slouží jako příklad promyšleného metodického uchopení problematiky.
Obr. 19 Inspirace současným uměním a technologiemi
Postupy současného umění a technologií někteří učitelé do své výuky integrují zcela přirozeně, jiní spíše opatrně, netroufají si nebo nemají zájem se tímto směrem pouštět. Tato oblast však doplňuje škálu inspiračních zdrojů po stránce obsahové, ale i formální, technologické – podporujeme, aby tyto zdroje učitelé do svých úvah přizvali, nezavírali před nimi apriori dveře. Metodickou podporu je možno nalézt např. na webových platformách, které připravuje tým z katedry výtvarné výchovy Univerzity Palackého v Olomouci.[9] Další odborný pohled na problematiku lze získat z publikací Výtvarná výchova a digitální svět (Filipová, 2021), Navigátor: úvod do umění nových médií (Francová, 2021), zajímavé podněty přináší i sborník příspěvků z konference České sekce InSEA (Prostor obrazu, 2022) nebo článek Generativní nástroje umělé inteligence a výtvarná výchova (Šobáňová, 2023).
Z kvantity, ale zejména kvality oceněných výtvarných projektů a řad lze usuzovat, že má projektová metoda stále své pevné místo ve výuce na ZUŠ. Nabízí učiteli (ale i žákům) možnost dlouhodobé, smysluplné práce jednak směrem ke kultivaci výtvarných dovedností a řemeslné zručnosti žáků, ale také v oblasti postojů, všeobecného rozhledu a rozvoje osobnosti.
Ačkoliv je výstava velmi obsáhlá a plná zdařilých pedagogických i výtvarných výstupů, má i svoje limity. Prezentaci některých projektů a řad škodí absence doprovodných textů, jejich občasná nepřehlednost způsobená přílišnou stručností nebo naopak přebujelostí. Divák se potom v expozici snadno ztratí a může mu uniknout pedagogický záměr prezentovaného celku. Při hodnocení se několikrát stalo, že nedobře zvládnutá dokumentace či nedostatečný metodický popis uškodil i jinak esteticky velmi kvalitním výsledkům, jindy samotný metodický postup kvalitativně zastínil místy rozpačitou podobu prezentovaných artefaktů.
Dalším limitem přehlídky, který jistě stojí za zmínku, je omezená možnost prezentace multimediálních prvků výtvarných projektů a řad. Někteří autoři sice připojují QR kódy, ne vždy je však možné si obsah, který se za nimi skrývá, hned přehrát. Možným řešením by mohlo být vytvoření několika screenshotů, které by tyto „skryté poklady“ poodhalily, a jejich zařazení k doprovodným textům.
Výtvarná výchova se vždy v určité míře vztahuje k výtvarné kultuře a umění, čerpá z této oblasti inspiraci a se samozřejmostí s ní komunikuje. Učitel se snaží, aby si jeho žáci nalezli cestu k umění prostřednictvím vlastních zážitků z tvorby, je tedy přirozené, že do témat přihlášených prací postupně pronikají nové perspektivy, reakce na současnou uměleckou produkci, ke slovu se hlásí multimedialita a mezioborovost. Přehlídka jako taková je však pojata opakujícím se, spíše klasickým způsobem a prostor pro uplatnění digitálních médií je jen velmi omezený. Je to pochopitelné vzhledem k možnostem prostoru, v němž se odehrává. Jeho velkou devízou je neopakovatelná atmosféra a nespornou výhodu představuje možnost trvání výstavy po celý rok, má ale také mnoho technických omezení. Není možné zajistit například projekci, propojení se zvukem, pouštět se do náročnějších prostorových instalací apod. Nabízí se proto úvahy, že by kromě expozice v tradiční podobě bylo možné zřídit i výstavu ve virtuálním prostoru, kde by mohla být k vidění jednak dokumentace výtvarných prací, přehledně zpracované doprovodné texty, ale také přímo díla digitální, elektronická, využívající média pohyblivého obrazu, zvuku apod.
Přes uvedené limity vnímám letošní ročník přehlídky jako kvalitní kolekci přístupů v tematické i metodické rovině, která má ve své pluralitě potenciál oslovit široké publikum složené nejen z učitelů ZUŠ a jejich žáků.
Závěr
Přehlídky výtvarných prací dětí a mládeže mají v českém prostředí mnohaletou tradici. Vznikly jednak z potřeby prezentovat to nejlepší a nejzajímavější, co pod rukama žáků ve vymezeném časovém úseku vzniklo, jednak – a to zejména – s cílem přinášet kontinuální přehled o dění v oboru a mapovat jeho vývoj. V počátcích své existence představovaly přehlídky jedinečnou a nenahraditelnou příležitost pro setkávání výtvarných pedagogů, sdílení zkušeností, metodické podpory, pro konzultace apod. Přestože současná doba přináší nepřeberné množství možností vzdálené komunikace i virtuální prezentace výtvarných prací, má konání výstav a přehlídek dětské výtvarné tvorby, v jejichž rámci mají učitelé prostor se osobně setkávat, inspirovat a vzdělávat, svou pevnou pozici. Jeden z významných příkladů představuje i celostátní přehlídka výtvarného oboru ZUŠ Oči dokořán, jež se aktuálně koná ve šternberském klášteře. Ačkoliv se vynořují otázky, kritické náhledy a výzvy v souvislosti s úpravou pojetí akce zejména směrem k její aktualizaci v reakci na specifika výtvarných prací inspirovaných současnými trendy v umění a na vyvíjející se technologie, je zjevné, že přehlídka tvoří důležitý stavební kámen v mozaice dění v oboru. Zejména díky nasazení učitelů a učitelek výtvarného oboru ZUŠ základní umělecké školství v naší zemi stále představuje unikátní a živý prostor pro vzdělávání a pomáhá žákům na cestě k vnímavosti, citlivosti, kreativitě, otevřenosti a všeobecnému rozvoji jejich osobností. Věřím, že se tato teze potvrdí i v nadcházejícím ročníku přehlídky Oči dokořán, jež je plánován na rok 2027.
Literatura
Celostátní výtvarné přehlídky dětí a mládeže. 2024. Výtvarné přehlídky [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné z https://www.vytvarneprehlidky.cz/o-prehlidkach.
ČERNOCKÁ, Irena. 2009. Přehled nejdůležitějších událostí ve Šternberku za rok 2008. Šternberk: MěÚ Šternberk.
FILIPOVÁ, Petra. 2021. Výtvarná výchova a digitální svět. Olomouc: Česká sekce INSEA. ISBN 978-80-908056-1-3.
FRANCOVÁ, Jana. 2021. Navigátor: úvod do umění nových médií. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-9887-9.
HRUBOŠOVÁ, Zuzana. 2011. Výtvarné obory na ZUŠ. In Diskusní fórum Umělecké vzdělávání a role kulturních institucí. Praha 22. – 23. září 2011. Sborník příspěvků. Praha: NIPOS, s. 131–134. ISBN 978-80-7068-012-4.
KOLLÁROVÁ, Kateřina. 2010. Základní umělecké školství v proměnách desetiletí. Olomouc. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta.
Metodické tipy Be_on the Screen. 2024. Be_on the Screen [online]. [cit. 2024-11-23]. Dostupné z https://www.kuv.upol.cz/all-news/categories/metodick%C3%A9-tipy-be_on-the-screen.
MUSILOVÁ, Jana. 2024. Oči dokořán 2024. Hodnotící zpráva metodičky poroty. [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné z https://www.ur-zus.cz/_pub-app/download-file.php?hash=d2be0be64c43748e1153dd604c8af7b3ef5bbf3c9c83f4faa0341d78444d4fe48208a0cc7d263e1142ae2980858cbcd8d1df9080b791db0718ef810be1a1c4fc.
O výstavě. 2024. Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné z https://www.mdvv-lidice.cz/vystava/.
Oči dokořán – přehlídka VO ZUŠ. 2024. Umělecká rada základních uměleckých škol České republiky [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné z https://www.ur-zus.cz/inspiromat/48-oci-dokoran-prehlidka-vo-zus/.
PEDROSA, Adriano (ed.). 2024. Foreigners Everywhere: Biennale Arte 2024 Short Guide. Venezia: La Biennale di Venezia. ISBN 978-88-9872-790-2.
Pečuji o sebe. 2024 [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné z https://www.pecujiosebe.com/
ROESELOVÁ, Věra, 2003. Didaktika výtvarné výchovy V., nejen pro základní umělecké školy. Přeprac. vyd. Praha: Univerzita Karlova. ISBN 80-7290-129-X.
ŠOBÁŇOVÁ, Petra. 2006. Kapitoly z didaktiky výtvarné výchovy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 80-244-1469-4.
ŠOBÁŇOVÁ, Petra. 2015. Uplatnění projektové metody ve výtvarné výchově. In STEHLÍKOVÁ BABYRÁDOVÁ, Hana, Petra ŠOBÁŇOVÁ, Timotej BLAŽEK, Jana MUSILOVÁ & Jiří SOSNA et al. Téma – akce – výpověď: projektová metoda ve výtvarné výchově. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-4506-9.
ŠOBÁŇOVÁ, Petra. 2023. Generativní nástroje umělé inteligence a výtvarná výchova. Kultura, umění a výchova, 11(1). ISSN 2336-1824. [cit. 2024-11-23]. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz
ŠOBÁŇOVÁ, Petra. 2024a. Proč je nové kurikulum horší než to předešlé? Proč je špatně zavádět uměle vzniklé „obory“ a jaká by měla být cesta inovací pohledem oborové didaktiky a praxe výtvarné výchovy. Učitel 21 [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné z https://www.ucitel21.cz/post/pro%C4%8D-je-nov%C3%A9-kurikulum-hor%C5%A1%C3%AD-ne%C5%BE-to-p%C5%99ede%C5%A1l%C3%A9-pro%C4%8D-je-%C5%A1patn%C4%9B-zav%C3%A1d%C4%9Bt-um%C4%9Ble-vznikl%C3%A9-obory-a-jak%C3%A1-by.
ŠOBÁŇOVÁ, Petra. 2024b. Proč mezinárodní přehlídka digitální tvorby mladých. Be_on the Screen [online]. [cit. 2024-11-21]. Dostupné z https://www.kuv.upol.cz/be.
Tady jsme! 60. výročí založení Základní umělecké školy Miloslava Stibora v Olomouci: 1960–2020, 2020. [Olomouc]: [Základní umělecká škola Miloslava Stibora].
Ve světě umělých obrazů. 2023. Bez názvu. Nedatováno [online]. [cit. 2024-11-23]. Dostupné z https://www.nedatovano.cz/ai.
Zákon č. 171/1990 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon). E-sbírka [online]. [cit. 2024-11-21] Dostupné z https://www.e-sbirka.cz/sb/1990/171?zalozka=text
ZUPKOVÁ, Alena. 2024. Shrnutí průběhu poroty a výběru prací na celostátní přehlídku „Oči dokořán 2023–2024“. In: Oči dokořán. Soutěžní přehlídka výtvarného oboru ZUŠ. Katalog ústředního kola. Olomouc: ZUŠ Miloslava Stibora.
Eyes Wide Shut Exhibition | Case Study
Abstract: The text of the study provides an analytical view of the current edition of the national art show of primary art schools, Eyes Wide Open, which will take place in Šternberk in 2024-2025. The author reflects on the changing role of the art field of primary schools in a brief historical overview and also on the tradition of exhibiting the art works of children and youth at (inter)national shows. The main part of the text is devoted to the case study of the current edition of the ZUŠ show - it describes the principle of jury work, introduces the concept of the exhibition of the central round and critically reflects on the benefits and reserves of the set concept of the show, with emphasis on the possibility of reflecting on current social issues, but also on topics related to contemporary art, technology and the challenges of the digital world.
Key Words: art shows, visual arts department, elementary art schools, Eyes Wide Shut
Autorka:
Mgr. Jana Musilová, Ph.D.
Katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
E-mail: jana.musilova@upol.cz
[1] Ty se konají dodnes, v současné době pod názvem Oči dokořán – aktuálnímu ročníku přehlídky se věnuje tato studie.
[2] Zatím poslední ročník přehlídky – 2023 – provázelo téma Blízko i daleko. (Celostátní výtvarné přehlídky dětí a mládeže, 2024)
[3] Ačkoliv byla tato přehlídka původně spojena s výtvarným oborem lidových škol umění, jež byly až v 90. letech přejmenovány na základní umělecké školy, používáme v této kapitole souhrnné označení ZUŠ.
[4] Výjimku z tříletých intervalů představují hned první ročníky (1983 a 1984). Předposlední ročník 2020 vlivem epidemie onemocnění covid-19 proběhl v nestandardním režimu, plnohodnotně se na něj podařilo navázat až v roce 2024.
[5] Veřejné jednání porot se poprvé uskutečnilo v roce 1996, od r. 1999 je nedílnou součástí krajských kol přehlídky. (Roeselová, 2003, s. 107)
[6] Metodičkou poroty byla autorka tohoto článku. Text částečně vychází z její hodnotící zprávy. (Musilová, 2024)
[7] složený z několika zástupců poroty a její metodičky
[8] Tým odborníků z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v současnosti na webové platformě Pečuji o sebe... a své žáky připravuje metodické materiály zaměřené na wellbeing a duševní hygienu, které mohou pomoci tuto tematiku zařazovat nejen do výtvarné výchovy. (Pečuji o sebe, 2024)
[9] Platforma Be_on the Screen kromě prezentace prací přihlášených do přehlídky digitální tvorby dětí a mládeže přináší odborné texty věnované této problematice včetně konkrétních tipů a inspirace od umělců a umělkyň, učitelů a učitelek, lektorů a lektorek workshopů konaných v rámci doprovodného programu přehlídky (Metodické tipy Be_on the Screen, 2024). Na platformě Bez názvu, nedatováno, pak sekce nazvaná Ve světě umělých obrazů představuje aktivity využívající nástroje umělé inteligence a cyklus pracovních listů určených žákům od 14 let (Ve světě umělých obrazů, 2003).
Jak citovat tento článek:
MUSILOVÁ, Jana. 2024. Přehlídka Oči dokořán 2024 | případová studie. Kultura, umění a výchova, 12(2). ISSN 2336-1824. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz
The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.