Univerzita Palackého v rámci své iniciativy Creative University vydala již šesté číslo katalogu Design, tentokrát orientovaného na Prostějov a Přerov.
Dvojjazyčný katalog Design se od prvního čísla, které bylo publikováno v roce 2020, stal nejhmatatelnějším výstupem mapování kreativních odvětví a jejich zviditelnění v Olomouckém kraji. Univerzita Palackého v Olomouci na sebe vzala úkol hledat a nacházet tvůrčí talenty z oborů, jako je výtvarné umění, oděvní tvorba, architektura, interiérový design, fotografie, street art a mnoho dalších. Souběžně se katalog stává databází výběrových subjektů, které mohou sloužit jako partneři při výuce na Univerzitě Palackého či během studentských stáží a praxí. Ideální příležitostí byl vznik oboru Průmyslový design, o nějž se Univerzita Palackého dělí s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. Dalším krokem provázejícím vznik katalogů byl vznik konceptu Creative University, jenž by měl být na mateřské vysoké škole uzlovým bodem komunikace a služeb v oblasti kreativních odvětví, která mají na Univerzitě Palackého silné zastoupení.
Mezi hlavní cíle edice DESIGN patří přímá podpora podnikatelských subjektů i institucí v kreativní sféře, jejichž aktivity se prostřednictvím katalogů dostávají k potenciálním zákazníkům či partnerům z řad soukromého i veřejného sektoru v ČR i zahraničí (katalog je souběžně v českém a anglickém jazyce). Součástí iniciativy je i budování společné komunity a síťování prostřednictvím formálního i neformálního setkávání na nejrůznějších typech akcí, tradičně pak zejména křtech jednotlivých dílů edice, kam jsou zvány jak subjekty prezentované ve všech dílech edice, tak zástupci veřejného i soukromého sektoru z řad partnerů. K podstatnému propojení patří kooperace se sdružením Kreativní Olomouc a nejnověji zakomponování vydání katalogu do měsíce Olomouc Design Days organizovaných pod patronací Inovačního centra Olomouckého kraje.
Zatímco původní plán organicky se rozvíjející edice počítal s orientací na olomouckou aglomeraci, která nabízí nesčetně talentovaných osobností s mimořádným, mnohdy světovým přesahem, u dvou čísel edice došlo k zaměření na lokality, které doposud nebyly s podobným směřováním identifikovány: Nejprve na Šumperk a Jeseník, nyní na souměstí Přerov a Prostějov. Tyto celokrajské průniky a postupná selekce jednotlivců i firem vedly k řadě zjištění, která bezprostředně souvisejí s teoriemi kreativních odvětví od těch, které jsou platné od 80. let, až k aktuálním, a nabízejí možnost syntetizujících závěrů, které je možné uplatnit při strategickém plánování kulturní i hospodářské politiky i v rámci snah o revitalizaci měst či podpoře proměny jejich image.
V krátkém souhrnu je možné základní aspekty postihnout následovně:
Zviditelnění a znalost místní kreativní scény vede k udržitelnosti a ekonomické prosperitě zadávajících institucí a firem či jednotlivců poskytující služby v daném segmentu.
Municipality a politická reprezentace mají v kreativních odvětvích jedinečný nástroj k modernizaci image svých sídel a ke zkvalitnění životní úrovně a pocitového efektu v daných lokalitách.
Zvýšená mobilita kreativců (digitalizace, zkušenost z covidu) umožňuje jejich práci v menších sídlech a to na základě symbolických motivací. Elitní tvůrci tak často působí “za rohem” od institucí poptávajících významné zakázky.
Kulturní klima a jeho kvalita posilují sebevědomí segmentu a umožňuje jeho sebereflexi.
Kulturní eventy jsou živnou půdou pro socializaci a posilování komunity a přinášejí visibilitu i jiným kreativním odvětvím, než na které jsou primárně orientovány.
Dynamiku kreativních činností často výrazně diktuje jen několik institucí či jednotlivců, kteří se stávají drivery a uzlovými body celé sítě.
Rozvoj činností, jež bychom mohli začlenit pod pojem design, je přímo úměrný síle a modernitě kulturního života sídla a schopnosti jeho generačních obměn.
Dobře vedené městské kulturní organizace mají schopnost být magnetem a lídrem kreativních činností.
Oslabená či nedostatečná kulturní infrastruktura a nevšímavost ve věcech kulturní strategie a politiky vede k odchodu talentů a přesunu jejich praxe do nejbližších „vlídných“ sídel.
Úspěch a stabilizace kreativních činností v dané lokalitě jednoznačně určuje image místa a přesahuje hranice oborových komunit.
Rozkvět designových tvůrčích aktů je propojen s inovacemi v jiných odvětvích.
Nečekanou, přesto podstatnou souvislost přinesly stálé impulzy týkající se propojení kreativních činností s kvalitní gastronomií. Mezi oběma segmenty vznikají výrazné pozitivní synergické efekty.
Statisticky nesnadno uchopitelným, zřejmě však nejsilnějším impulzem po dynamizaci sektoru je existence vzdělávacích institucí od základních uměleckých škol přes specializované školy střední až po univerzity, jejichž sociální i ekonomická síla, kulturní kapitál a stabilizační funkce jsou pro široké okolí dominantou.
Typy kreativních činností jsou určeny historickou tradicí lokálního průmyslu a umění i materiálovou preferencí v daném regionu.
Podstatným faktorem dynamiky segmentu není ani tak velikost místa, jako spíše hustota kreativních činností.
Jaká zjištění přinesla práce na “souostroví” Přerova a Prostějova? Jak je patrné na prostějovském příkladu, tradiční odvětví mají i po kolapsu velkých průmyslových tahounů svou sílu a přetiskují se do malých firem a tvorby jednotlivců. V regionu tak nacházíme řadu prestižních tvůrců oděvního designu a módy, kteří své značky účinně exploatují v celorepublikovém rozměru. Na vzestupu je zde i komunitní život nesený novým multikulturním festivalem či progresivním kinem Metro 70. Mimořádný potenciál má Střední škola designu a módy, která je magnetem pro mladou generaci a křižovatkou mezigeneračního dialogu pro vrstvu svých pedagogů a externistů. Prostějov také disponuje důsledně propracovanou strategií rozvoje, která se o zmíněné faktory opírá.
Pro Přerov je příznačné spíše průmyslové zaměření diktované firmami Meopta či Kazeto a vzestup kreativních aktivit lze teprve očekávat.
Obě města ale prozatím nepracovala se svou „kreativní třídou“ tak, aby si její aktéři uvědomili svou identitu, a jejich sebereflexe je nyní překvapivě skromná. V tuto chvíli jsou nicméně k užití nové nástroje, jakými jsou vzdělávací aktivity pro kreativce (Kreativní akademie Olomouckého kraje) či nové konzultační středisko, které by mohly a měly situaci obrátit a vtisknout segmentu nezbytné sebevědomí. Stejný cíl ostatně má i představovaná edice Design z dílny Univerzity Palackého, která je v kompletní elektronické podobě k dispozici na stránkách Kreativní Olomouce: https://kreativniolomouc.cz/aktivity/katalog-design/.
Obr. 1—3 Snímky ze křtu publikace v Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci. Foto Josef Polehňa
Autoři:
Mgr. Petr Bilík, Ph.D.
Katedra divadelních a filmových studií
Filozofická fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci
E-mail: petr.bilik(a)upol.cz
Mgr. Michaela Jendřejková
úsek pro komunikaci a studentské záležitosti
Univerzita Palackého v Olomouci
E-mail: michaela.jendrejkova(a)upol.cz
Jak citovat tento článek:
BILÍK, Petr & JENDŘEJKOVÁ, Michaela. 2023. Překvapivé souostroví kreativity. Kultura, umění a výchova, 11(1) [cit. 2023-11-29]. ISSN 2336-1824. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz
The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.