Překvapivé souostroví kreativity

Univerzita Palackého v rámci své iniciativy Creative University vydala již šesté číslo katalogu Design, tentokrát orientovaného na Prostějov a Přerov.

Dvojjazyčný katalog Design se od prvního čísla, které bylo publikováno v roce 2020, stal nejhmatatelnějším výstupem mapování kreativních odvětví a jejich zviditelnění v Olomouckém kraji. Univerzita Palackého v Olomouci na sebe vzala úkol hledat a nacházet tvůrčí talenty z oborů, jako je výtvarné umění, oděvní tvorba, architektura, interiérový design, fotografie, street art a mnoho dalších. Souběžně se katalog stává databází výběrových subjektů, které mohou sloužit jako partneři při výuce na Univerzitě Palackého či během studentských stáží a praxí. Ideální příležitostí byl vznik oboru Průmyslový design, o nějž se Univerzita Palackého dělí s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. Dalším krokem provázejícím vznik katalogů byl vznik konceptu Creative University, jenž by měl být na mateřské vysoké škole uzlovým bodem komunikace a služeb v oblasti kreativních odvětví, která mají na Univerzitě Palackého silné zastoupení.

Mezi hlavní cíle edice DESIGN patří přímá podpora podnikatelských subjektů i institucí v kreativní sféře, jejichž aktivity se prostřednictvím katalogů dostávají k potenciálním zákazníkům či partnerům z řad soukromého i veřejného sektoru v ČR i zahraničí (katalog je souběžně v českém a anglickém jazyce). Součástí iniciativy je i budování společné komunity a síťování prostřednictvím formálního i neformálního setkávání na nejrůznějších typech akcí, tradičně pak zejména křtech jednotlivých dílů edice, kam jsou zvány jak subjekty prezentované ve všech dílech edice, tak zástupci veřejného i soukromého sektoru z řad partnerů. K podstatnému propojení patří kooperace se sdružením Kreativní Olomouc a nejnověji zakomponování vydání katalogu do měsíce Olomouc Design Days organizovaných pod patronací Inovačního centra Olomouckého kraje.

Zatímco původní plán organicky se rozvíjející edice počítal s orientací na olomouckou aglomeraci, která nabízí nesčetně talentovaných osobností s mimořádným, mnohdy světovým přesahem, u dvou čísel edice došlo k zaměření na lokality, které doposud nebyly s podobným směřováním identifikovány: Nejprve na Šumperk a Jeseník, nyní na souměstí Přerov a Prostějov. Tyto celokrajské průniky a postupná selekce jednotlivců i firem vedly k řadě zjištění, která bezprostředně souvisejí s teoriemi kreativních odvětví od těch, které jsou platné od 80. let, až k aktuálním, a nabízejí možnost syntetizujících závěrů, které je možné uplatnit při strategickém plánování kulturní i hospodářské politiky i v rámci snah o revitalizaci měst či podpoře proměny jejich image.

V krátkém souhrnu je možné základní aspekty postihnout následovně:

• Zviditelnění a znalost místní kreativní scény vede k udržitelnosti a ekonomické prosperitě zadávajících institucí a firem či jednotlivců poskytující služby v daném segmentu.

• Municipality a politická reprezentace mají v kreativních odvětvích jedinečný nástroj k modernizaci image svých sídel a ke zkvalitnění životní úrovně a pocitového efektu v daných lokalitách.

• Zvýšená mobilita kreativců (digitalizace, zkušenost z covidu) umožňuje jejich práci v menších sídlech a to na základě symbolických motivací. Elitní tvůrci tak často působí “za rohem” od institucí poptávajících významné zakázky.

• Kulturní klima a jeho kvalita posilují sebevědomí segmentu a umožňuje jeho sebereflexi.

• Kulturní eventy jsou živnou půdou pro socializaci a posilování komunity a přinášejí visibilitu i jiným kreativním odvětvím, než na které jsou primárně orientovány.

• Dynamiku kreativních činností často výrazně diktuje jen několik institucí či jednotlivců, kteří se stávají drivery a uzlovými body celé sítě.

• Rozvoj činností, jež bychom mohli začlenit pod pojem design, je přímo úměrný síle a modernitě kulturního života sídla a schopnosti jeho generačních obměn.

• Dobře vedené městské kulturní organizace mají schopnost být magnetem a lídrem kreativních činností.

• Oslabená či nedostatečná kulturní infrastruktura a nevšímavost ve věcech kulturní strategie a politiky vede k odchodu talentů a přesunu jejich praxe do nejbližších „vlídných“ sídel.

• Úspěch a stabilizace kreativních činností v dané lokalitě jednoznačně určuje image místa a přesahuje hranice oborových komunit.

• Rozkvět designových tvůrčích aktů je propojen s inovacemi v jiných odvětvích.

• Nečekanou, přesto podstatnou souvislost přinesly stálé impulzy týkající se propojení kreativních činností s kvalitní gastronomií. Mezi oběma segmenty vznikají výrazné pozitivní synergické efekty.

• Statisticky nesnadno uchopitelným, zřejmě však nejsilnějším impulzem po dynamizaci sektoru je existence vzdělávacích institucí od základních uměleckých škol přes specializované školy střední až po univerzity, jejichž sociální i ekonomická síla, kulturní kapitál a stabilizační funkce jsou pro široké okolí dominantou.

• Typy kreativních činností jsou určeny historickou tradicí lokálního průmyslu a umění i materiálovou preferencí v daném regionu.

• Podstatným faktorem dynamiky segmentu není ani tak velikost místa, jako spíše hustota kreativních činností.

Jaká zjištění přinesla práce na “souostroví” Přerova a Prostějova? Jak je patrné na prostějovském příkladu, tradiční odvětví mají i po kolapsu velkých průmyslových tahounů svou sílu a přetiskují se do malých firem a tvorby jednotlivců. V regionu tak nacházíme řadu prestižních tvůrců oděvního designu a módy, kteří své značky účinně exploatují v celorepublikovém rozměru. Na vzestupu je zde i komunitní život nesený novým multikulturním festivalem či progresivním kinem Metro 70. Mimořádný potenciál má Střední škola designu a módy, která je magnetem pro mladou generaci a křižovatkou mezigeneračního dialogu pro vrstvu svých pedagogů a externistů. Prostějov také disponuje důsledně propracovanou strategií rozvoje, která se o zmíněné faktory opírá.

Pro Přerov je příznačné spíše průmyslové zaměření diktované firmami Meopta či Kazeto a vzestup kreativních aktivit lze teprve očekávat.

Obě města ale prozatím nepracovala se svou „kreativní třídou“ tak, aby si její aktéři uvědomili svou identitu, a jejich sebereflexe je nyní překvapivě skromná. V tuto chvíli jsou nicméně k užití nové nástroje, jakými jsou vzdělávací aktivity pro kreativce (Kreativní akademie Olomouckého kraje) či nové konzultační středisko, které by mohly a měly situaci obrátit a vtisknout segmentu nezbytné sebevědomí. Stejný cíl ostatně má i představovaná edice Design z dílny Univerzity Palackého, která je v kompletní elektronické podobě k dispozici na stránkách Kreativní Olomouce: https://kreativniolomouc.cz/aktivity/katalog-design/.

Obr. 1—3 Snímky ze křtu publikace v Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci. Foto Josef Polehňa

Autoři:

Mgr. Petr Bilík, Ph.D.

Katedra divadelních a filmových studií

Filozofická fakulta

Univerzita Palackého v Olomouci

E-mail: petr.bilik(a)upol.cz

Mgr. Michaela Jendřejková

úsek pro komunikaci a studentské záležitosti

Univerzita Palackého v Olomouci

E-mail: michaela.jendrejkova(a)upol.cz

Jak citovat tento článek:

BILÍK, Petr & JENDŘEJKOVÁ, Michaela. 2023. Překvapivé souostroví kreativity. Kultura, umění a výchova, 11(1) [cit. 2023-11-29]. ISSN 2336-1824. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz

The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.