Již dlouhou dobu jsem měla pocit, že se od svého rodného prostředí a osob, které mi utvářely vřelý domov, začínám vzdalovat. Můj vztah k nim byl sice velice silný, ale pomalu jsem přestávala mít snahu se na jeho budování podílet.
Návrat. Opětovné nalézání pouta – blízkosti, která se začala více a více vzdalovat a uzavírat… Již dlouhou dobu jsem měla pocit, že se od svého rodného prostředí a osob, které mi utvářely vřelý domov, začínám vzdalovat. Můj vztah k nim byl sice velice silný, ale pomalu jsem přestávala mít snahu se na jeho budování podílet. Při návštěvě domova se občasně objevil pocit vděčnosti, ale s čím dál větší pravidelností byla přítomna i frustrace. Stav, který zapříčiňoval stále častější potřebu útěku od milovaných osob. Pozorovala jsem onu situaci a bylo mi úzko. Rozhodla jsem se tedy vypravit se na cestu zpět – na cestu domů. Pro způsob ztvárnění jsem použila techniky, se kterými jsem neměla předešlé zkušenosti. Neupínala jsem se na výborný výkon po řemeslné stránce a vizuálně působivé výsledné dílo, nýbrž byl pro mě podstatný proces a následně i jeho záznam. Právě z toho důvodu jsem pracovala s formami vyjádření, které mi umožnily vytvořit upřímný odraz mého smýšlení, a to i přes absenci předchozích zkušeností s vybraným médiem. Věřila jsem, že tato spíše intuitivně pojatá volba práce mi nebude překážkou a pomůže mi k pravdivému vyjádření. Upřímnost a transparentnost byla pro mě při práci stěžejní. Tato skutečnost dala vzniknout práci plné subjektivních reflexí, s prostorem pro další zamyšlení. Pomocí procesů vznikajících při finální realizaci jsem se chtěla znovu přiblížit ke svým domovům. Doufala jsem v návrat pocitů z doby minulé, objevily se však pocity nové, zato podstatnější. Byla jsem schopna lépe poznat své blízké, navázat bližší vztah s krajinou a zaujmout jiný postoj k sobě samé.
Cestou domů | video | .mp4
Tereza Tomanová | 23 let