TYFLO – mapy, modely, pomůcky: rozvoj představivosti osob se zrakovým postižením prostřednictvím 3D modelů s auditivními prvky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2023. ISBN 978-80-244-6382-7.
Kniha s názvem TYFLO – mapy, modely, pomůcky: rozvoj představivosti osob se zrakovým postižením prostřednictvím 3D modelů s auditivními prvky volně navazuje na publikaci s černou vazbou a názvem TYFLOMAPY – TYFLOGRAFIKA – TYFLOKARTOGRAFIE z roku 2020 od autorky Aleny Vondrákové a kolektivu autorů. Všímavému čtenáři neunikne kontrastní provedení publikací v černé a bílé, což naráží na svět osob se zrakovým postižením. I obsah publikace z roku 2023 je graficky propracovaný, obsahuje mnoho fotografií doplňujících informace z textu a barevná členitost obsahu přehledně rozděluje čtyři části i jednotlivé kapitoly.
Publikace je výsledkem spolupráce mezi odborníky z různých kateder Univerzity Palackého v Olomouci a nabízí komplexní pohled na problematiku využití 3D modelů a audiotaktilních pomůcek pro zlepšení prostorové představivosti a edukace osob se zrakovým postižením. Mezi klíčové odborníky, stojící u vzniku této publikace, patří Alena Vondráková, odborná asistentka se zaměřením na tyflokartografii a 3D modelování, Radek Barvíř, který se věnuje 3D tisku a tvorbě tyflomap, Jan Brus, specialista na kvalitu dat a vizualizaci nejistoty, Jakub Žejdlík, doktorand pracující na tyflokartografických materiálech a 3D modelech, a Kateřina Bečicová, studentka vytvářející audiotaktilní 3D modely. Za Ústav speciálněpedagogických studií se na tvorbě této publikace podíleli Veronika Růžičková, odborná asistentka a hlavní řešitelka projektu RIDARP, Veronika Vachalová a Gabriela Špinarová, obě zaměřené na výzkum a hodnocení prostorové představivosti u osob se zrakovým postižením, a Rostislav Krušinský, historik a knihovník zaměřený na knižní kulturu. A právě tato netradiční kombinace oborů dodává tématu publikace propracovanost a odbornost na každé straně.
První část knihy se věnuje základním pojmům v kontextu osob se zrakovým postižením, důsledkům zrakového postižení a percepci prostoru osobami s těžkým zrakovým postižením. Kapitola Základní pojmy a důsledky zrakového postižení poskytuje přehled o klíčových pojmech, jako je zraková vada, která zahrnuje korigovatelné odchylky, a zrakové postižení, kde korekce nepostačuje k běžným činnostem. Zrakový handicap se týká sociálních dopadů. Klasifikace zrakového postižení podle zrakové ostrosti a zorného pole je popsána s odkazy na standardy MKN-10 a MKN-11. Text zdůrazňuje důležitost kompenzačních činitelů, jako jsou sluch a hmat, které pomáhají osobám se zrakovým postižením zmírnit informační deficit a zlepšit orientaci a mobilitu. V kapitole Percepce prostoru osobami s těžkým zrakovým postižením kolektiv autorů analyzuje, jak ztráta zrakové percepce ovlivňuje schopnost orientace a jaké kompenzační nástroje mohou tento proces podpořit. Zaměřuje se na využití jiných smyslů a kognitivních funkcí pro zlepšení vnímání prostoru a na význam kompenzačních pomůcek a úprav prostředí. Kritický důraz je kladen na rozvoj hmatového vnímání pro samostatnost a bezpečnost. Autoři efektivně spojují teoretické poznatky s praktickými doporučeními, poskytují cenné informace pro odborníky v oblasti speciální pedagogiky a tyflokartografie a informace v knize obsažené jsou užitečné pro výzkumníky, praktiky i širší veřejnost.
Druhá část publikace se zaměřuje na tyflokartografii, 3D modely, jejich dělení a tvorbu a na popis haptických 3D modelů a jejich využití. Přehled tyflokartografie definuje tyflomapy jako speciální mapy pro osoby se zrakovým postižením, které usnadňují prostorovou orientaci prostřednictvím hmatových a smyslových podnětů. Text zdůrazňuje roli katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UPOL, která se specializuje na tyflomapy včetně audiotaktilního obsahu. Kapitola také upozorňuje na nedostatečnou nabídku tyflomap i na mezinárodní úrovni a popisuje jejich kategorizaci, přičemž zdůrazňuje výhody využití 3D tisku při tvorbě těchto map. Specifika tvorby tyflomap, včetně technologických aspektů, jsou podrobně rozebrána, čímž text poukazuje na výzvy v oblasti tyflokartografie. Vývoj 3D modelů krajiny má bohatou historii sahající až do počátků mapování a vizualizace prostoru. Modely byly často vytvářeny ručně a sloužily pro vojenské, evidenční a urbanistické účely. Dnes se více využívají digitální modely, které umožňují přesnější a efektivnější tvorbu díky technologiím, jako je fotogrammetrie a laserové skenování. Kapitola popisuje různé typy modelů, včetně topografických, vojenských a architektonických, a jejich využití pro studium krajiny, plánování a prezentaci projektů. Text dále zdůrazňuje, jak moderní technologie, včetně virtuální a rozšířené reality, umožňují interaktivní prohlížení a prozkoumávání 3D modelů, což otevírá nové možnosti pro geografický výzkum, vzdělávání a simulace. Ruční 3D modelování na základě přesných údajů stále hraje důležitou roli, protože dokáže vytvořit ideální podobu staveb s rovnými stěnami a přesnými úhly.
Třetí část knihy zahrnuje hlavní výstupy projektu Redukce informačního deficitu a rozvoj představivosti osob se zrakovým postižením prostřednictvím 3D modelů s auditivními prvky a mapuje tak jeho vývoj. Pojednává o vývoji interaktivních 3D modelů. Cílem projektu bylo zachycení nejvýznamnějších architektonických a církevních památek v České republice. Pro rovnoměrné rozložení byla vybrána vždy jedna památka z každého kraje Česka, ale s přihlédnutím k odlišnostem jednotlivých budov tak, aby se podobné stavby neopakovaly. Dále byla každá stavba převedena do podoby grafického návrhu a bylo nutné stanovit míru detailů a jejich tvar (eliminovat např. ostré prvky z důvodu bezpečnosti). Projekt pracoval i s různou úrovní generalizace budov. Pro osoby se sníženými schopnostmi hmatového čtení vznikly modely s minimem detailů. Do nich byly přidány interaktivní prvky související s tzv. zájmovými částmi modelu. Tím model pro uživatele „ožil“ a byl doplněn slovním komentářem k vybraným částem. Dále tato pasáž popisuje aplikaci „Tactile explore talk“, která propojuje dotyk s hlasovým výstupem. Tato kapitola nešetří odbornými termíny z oblasti programování, mluví o možnostech nastavení, o jazykovém rozhraní a o technických parametrech softwaru i hardwaru. Pro laickou veřejnost tak může být obtížné plně pochopit její praktický dopad. Věřím však, že naopak pro zainteresovanou odbornou veřejnost je přesný popis vývoje a možností aplikace a jejích funkcionalit obrovským přínosem, neméně také popis uživatelského testování. V kapitole s názvem Míra abstrakce 3D modelů najdeme technické parametry tyflografického bodu a čáry. Za nejvíce přínosnou bych označila část, která se věnuje uživatelskému testování negativního, pozitivního a obrysového reliéfu. Je hodnocen poměr stran, výška, úhly atd., a to na základě rozlišovací schopnosti uživatelů. To má obrovský dopad na výsledný produkt. Na základě výzkumných dat získaných z předešlých kapitol mohla vzniknout publikace Tyfloprůvodce po vybraných památkách Česka, kterou popisuje kapitola Tyfloprůvodce. Přibližuje jednotlivé části této jedinečné publikace, část pro vidící doprovod i pro nevidomé „čtenáře“. V navazující kapitole Představení památek se poté představí 16 vybraných míst, jako jsou Karlův most, hrad Kost, kostel svatého Mořice atd. Textu u každé památky se věnoval historik Rostislav Krušinský, a kniha si mě tak získala čtivým popisem staveb, jejich historií i zajímavostmi. V této části najdeme také kapitolu Slovník vybraných historických a církevních pojmů, která popisuje termíny spojené s popisem historických budov a pomáhá nejen osobám se zrakovým postižením s představou jednotlivých částí památek. Víte, co označuje termín hláska, krakorec nebo probošt? Pokud ne, určitě je zde dohledáte. V závěrečné kapitole Edukační sada materiálů je popsán vývoj této sady od návrhu koncepce přes tvorbu materiálů až po jejich konečné začlenění do výuky.
Závěrečná a čtvrtá část knihy obsahuje kapitoly Uživatelské testování, Hodnocení míry prostorové představivosti a Tyflopomůcky. Tyto kapitoly nejvíce prakticky osvětlují danou problematiku. V kapitole o uživatelském testování se dozvíme, co je informační deficit a jak lze ve snaze o jeho zmírnění u osob se zrakovým postižením, a nejen u nich, najít alternativní cesty ke zprostředkování informací. Kapitola popisuje jednotlivé kompenzační pomůcky a poté samotné testování od výběru respondentů, přes návštěvu jednotlivých památek až po představu před možností kontaktu s modely a po ní. V kapitole Hodnocení míry prostorové představivosti se čtenář dozví, jak se změní informovanost o navštívené památce, pokud je doplněna 3D modely a pracovními listy na Zy Fuseru. Autoři zde také popisují, jak se vyvíjela jejich práce na základě informací z terénu, např. přechod z tabletu na mobilní telefon. Tato kapitola je bohatá na dokumentační fotografie. Na závěr je zařazena kapitola Tyflopomůcky pro výuku zeměpisu. Nalezneme zde stručný a přehledný seznam toho, co a jak pomáhá žákům a studentům se zrakovým postižením při získávání informací z oblasti zeměpisu – např. průřez sopkou, druhy oblaků, stavba zemského tělesa.
V závěru celé knihy nesmí chybět zmínka o konferenci TouchIt 2023, která propojila projekt 3D modelů s dalšími odborníky na tuto problematiku, a to nejen z České republiky, ale i Polska.
Obr. 1—2 Ukázky z publikace. Foto: Lukáš Blokša
Kniha TYFLO – mapy, modely, pomůcky představuje významný přínos k oblasti vzdělávání a podpory osob se zrakovým postižením, zaměřující se na rozvoj jejich prostorové představivosti prostřednictvím inovativních 3D modelů a audiotaktilních pomůcek. Díky spolupráci odborníků z různých oborů, včetně tyflokartografie, geoinformatiky a speciální pedagogiky, nabízí publikace komplexní pohled na možnosti kompenzace zrakového postižení. Kniha nejen propojuje teoretické základy s praktickými aplikacemi, ale také představuje nové přístupy a technologie, které mohou zásadně ovlivnit kvalitu života zrakově postižených osob a jejich schopnost se samostatně orientovat v prostoru.
Autorka:
Mgr. Lenka Hovorková
Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP v Olomouci
E-mail: lenka.hovorkova01@upol.cz
The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.
Jak citovat tento článek:
Hovorková, Lenka. 2024. TYFLO – mapy, modely, pomůcky: rozvoj představivosti osob se zrakovým postižením prostřednictvím 3D modelů s auditivními prvky | Recenze publikace kolektivu autorů. Kultura, umění a výchova, 12(2). ISSN 2336-1824. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz