Vhled do výsledků prvního běhu pokusného ověřování „Vzdělávací programy paměťových institucí do škol“
Článek je zprávou o průběžných výsledcích prvního běhu pokusného ověřování „Vzdělávací programy paměťových institucí do škol“. Jedná se o projekt podpořený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, jehož cílem na podpora realizací vzdělávacích exkurzí žáků základních škol do paměťových institucí a ověření účinnosti spolupráce škol a muzeí, galerií a památkových objektů. Ve školním roce 2017/2018 se v jeho rámci uskutečnilo 1 163 vzdělávacích exkurzí do deseti muzeí a památníků (sídlících ve 40 objektech); ověřování se zúčastnilo 72 základních škol ze všech 14 krajů ČR.
Klíčová slova: vzdělávací programy paměťových institucí do škol, spolupráce muzeí a škol, škola a muzeum, vzdělávací exkurze škol do paměťových institucí, muzejní pedagogika, edukace v kultuře
O řadě českých muzeí, památníků, galerií, knihoven se v současnosti stále častěji hovoří jako o zařízeních, jež jsou nositeli bohatého a často i velmi pestrého edukačního obsahu. Zkušenosti z praxe ukazují, že nejedna z těchto institucí dnes plní důležitou úlohu v procesu tzv. celoživotního učení, a co více – využití jejich vzdělávacího a výchovného potenciálu je u nás zpravidla spojeno s pedagogickým zájmem o pochopení jejich jedinečnosti.
Vzhledem ke stále se zhoršující motivaci našich dětí k učení – a s tím souvisejícími výzvami české společnosti ke zvyšování kvality vzdělávání – dalo v předloňském roce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) zelenou projektu, který cílí na podporu realizací vzdělávacích exkurzí žáků základních škol do paměťových institucí. Jeho vznik je založen na premise, že uvážený výběr vhodných vzdělávacích témat z edukační nabídky muzeí a památníků školami a záměrné využívání atraktivních způsobů zprostředkování nových poznatků v neformálním prostředí může být klíčem k řešení všeobecného nezájmu současné mladé generace o vzdělávací podněty a zároveň i užitečným pomocníkem v nastartování procesu uvědomění a vytváření kulturních hodnot u dětí a mládeže.
Obr. 1 Ilustrační fotografie k projektu; foto archiv NPMK
Pokusné ověřování „Vzdělávací programy paměťových institucí do škol“ (vyhlášené na školní rok 2017/2018), jehož výsledky potvrdily velký zájem škol o zážitkově laděnou výuku realizovanou v expozičních a výstavních prostorách našich muzeí a památníků, se v letošním školním roce dočkalo pokračování. Ohlas na kladný dopad projektu do praxe byl zaznamenán jak u široké učitelské obce a muzejníků, tak u odborné veřejnosti. Během šetření byly zmapovány také četné pozitivní reakce samotných aktérů – žáků. Z pohledu MŠMT to znamená, že obsah pokusného ověřování, jehož hlavním koordinátorem je Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (dále jen „NPMK“), je aktuální – úspěšně řeší problematiku.
Pokusné ověřování „Vzdělávací programy paměťových institucí do škol“ je navíc dobrým příkladem úspěšné mezirezortní spolupráce mezi MŠMT a Ministerstvem kultury (dále jen „MK“) na poli edukace v kultuře. Pokusné ověřování jako příklad realizace jednoho z moderních vzdělávacích trendů nachází oporu také v nové definici Mezinárodní rady muzeí (dále jen „ICOM“): Muzeum je servisní organizace, která pomáhá svým zákazníkům naplňovat jejich potřeby a povinnosti/závazky v ochraně, studiu, výuce, vystavování a stejně tak generuje ekonomické a sociální bohatství (Kimmo Levä, Intercom ICOM).
Obr. 2 Ilustrační fotografie k projektu; foto archiv NPMK
Pro zájemce o aktuální informace z české muzejně-edukační oblasti z řad čtenářů časopisu jsme si dovolili připravit „ochutnávku“ nejdůležitějších kvantitativních zjištění z prvního běhu pokusného ověřování (dále jen „PO1“):
Ve školním roce 2017/2018 uskutečnilo 72 základních škol zařazených do PO1 ze všech 14 krajů ČR, celkem 1 163 vzdělávacích exkurzí do deseti muzeí a památníků (sídlících ve 40 objektech). Konkrétně bylo do spolupráce na projektu vybráno Národní muzeum, Národní technické muzeum v Praze, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Moravské zemské muzeum, Slezské muzeum v Opavě, Technické muzeum v Brně, Husitské muzeum v Táboře, Muzeum romské kultury, Památník Terezín a Památník Lidice. V těchto paměťových institucích bylo ve sledovaném období odučeno celkem 2 986 školních skupin – lze doložit vzdělávání žáků v rámci 2 737 specializovaných edukačních programů pro školy.
Z údajů vzešlých z hodnoticích dotazníků a průběžných zpráv vyplynulo, že na vzdělávací exkurze vyjelo v 1. etapě PO1 celkem 31 343 žáků. Ve 2. etapě dochází k navýšení účasti žáků v exkurzích, a to na 37 772. Celkem v rámci PO1 navštívilo spolupracující paměťové instituce 69 115 žáků základních škol. Z toho 42 415 žáků se účastnilo výuky s prvky zážitkové pedagogiky, která proběhla v rámci specializovaných edukačních programů pro školy, což vypovídá o cílené podpoře realizace školního kurikula ze strany muzeí a památníků. Toto zjištění zároveň koresponduje s preferencemi učitelů, z nichž většina upřednostňuje facilitovanou formu učení žáků před tradičními návštěvami expozic a výstav.
Statistika ukazuje, že každou ze sledovaných paměťových institucí navštívilo v daném období v průměru 6 911 žáků. S přihlédnutím k širokému tematickému zaměření navštívených edukačních programů vykázali učitelé v průměru účast žáků každé školy celkem na 18 různých vyučovacích programech/lekcích (min. 6 a max. 50). Zjistilo se, že se žáci zúčastnili celkem 1896 edukačních programů, přitom některé školy navštívily ten či onen program opakovaně – vyjely s různými ročníky.
Každá škola vydala za organizaci vzdělávacích exkurzí v rámci PO1 v průměru 201 465 Kč, přičemž dotace MŠMT činila 240 000 Kč/školní rok/škola.
Obr. 3 Ilustrační fotografie k projektu; foto archiv NPMK
Z výsledků dotazníkového šetření i výstupů neformálních hospitací vyplynulo také nemálo zajímavých zjištění v kvalitativní rovině:
Takřka 92 % dotazovaných učitelů je na základě vlastních poznatků přesvědčeno o tom, že výuka realizovaná v rámci specializovaných edukačních programů vhodně využívá vzdělávacího obsahu sbírek a zároveň je i dostatečně atraktivní pro žáky.
Většina zprostředkovaných muzejně-edukačních témat má za cíl obohatit žáky v souvislosti se zájmem školy o rozšíření školní výuky (dle RVP ZV), a to především ve vzdělávací oblasti „Člověk a jeho společnost“, „Člověk a jeho svět“, „Umění a kultura“, „Jazyk a jazyková komunikace“ nebo „Člověk a příroda“.
Podle učitelů i edukátorů spolupracujících na pokusném ověřování mají žáci v oblibě zprostředkování muzejního učiva především následujícími způsoby: zařazováním aktivizujících metod (objevování/bádání a řešení problémů, situační a inscenační metody, didaktická hra), využíváním dovednostně-praktických metod, aplikací názorně-demonstračních metod, zařazováním komplexních metod (ke kterým patří projektová výuka, výuka dramatem, výuka prostřednictvím umění nebo výuka spojená s využíváním digitálních technologií apod.). Většina žáků také preferuje skupinovou formu výuky a má kladný vztah k vyprávění příběhů.
Při hodnocení muzejní edukace a jejich specifik považují učitelé za zcela výjimečný a zároveň i jedinečný zážitek právě onu zvláštní příležitost, kdy mohou žáci objevovat, řešit problémové úlohy, „osahat si“ exponáty a zažívat historii „na vlastní kůži“.
Během mapování učitelských názorů a zkušeností bylo zjištěno, že v běžném školním provozu je největší překážkou pro cílenou realizaci vzdělávacích exkurzí nedostatek financí na pokrytí nákladů na návštěvu paměťových institucí (největší problém – cestovné). V rámci zhodnocení PO1 vyplynul závěr, že většina učitelů ze škol zařazených do projektu považovala poskytnuté účelové prostředky za dostatečné, pro malé školy byla výše dotace určená na realizaci vzdělávacích exkurzí pro žáky až nadstandardní.
Důležitou roli při rozhodování o přípravách a realizaci exkurzí v nejednom případě sehrály i překážky ze strany paměťových institucí (především nedostatek volných termínů, což souvisí s omezenou kapacitou expozic a výstav i s limity edukátorů).
K potěšujícím závěrům v této souvislosti patří klíčové zjištění, že mnozí učitelé velmi pozitivně hodnotí širokou edukační nabídku muzeí, kvitují věkovou i znalostní přiměřenost většiny programů a dnes již zcela běžné propojení jejich obsahu se školním kurikulem. Více než polovina učitelů se vyjádřila pro systémové změny v oblasti edukace v kultuře – úpravu RVP ZV (navrhují finanční podporu výuky v paměťových institucích pro žáky 1. i 2. stupně ZŠ, a to opakovaně ve šk. roce).
S výsledky šetření se lze detailně seznámit na webových stránkách NPMK, kde je vedle legislativních dokumentů, tiskových zpráv, informací o konferenci uložena i závěrečná zpráva z PO1. Je dostupná z: http://www.npmk.cz/pro-skoly/pokusne-overovani.
O úspěšném vzdělávacím projektu a reflexi jednotlivých běhů pokusného ověřování budeme také referovat na odborných seminářích a konferencích v následujících měsících, např. na červnovém semináři Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku AMG nebo na mezinárodní konferenci České sekce INSEA, ev. na podzimní mezinárodní konferenci AMG „Muzeum a změna VI“. Prezentaci klíčových výsledků obou šetření, včetně zdůvodnění nové podoby třetího běhu a přednesení návrhu na realizaci systémových změn RVP ZV se jako koordinátoři projektu budeme primárně věnovat v samostatném vystoupení, které zazní na celostátním kolokviu „Reflexe pokračování pokusného ověřování“. Termín uskutečnění je naplánován na 7. října 2019 (MŠMT, Praha).
Věříme, že úspěšná realizace pokusného ověřování je tou správnou cestou k vybudování funkční platformy pro rozvoj spolupráce škol a paměťových institucí v oblasti vzdělávání a kulturní kultivace žáků.
Autorka:
Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D.
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského
Praha
E-mail: tomeskova@npmk.cz
The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.
Jak citovat tento článek:
TOMEŠKOVÁ, Kateřina. 2019. Vhled do výsledků prvního běhu pokusného ověřování „Vzdělávací programy paměťových institucí do škol“. Kultura, umění a výchova, 7(1). ISSN 2336-1824. Dostupné z: https://www.kuv.upol.cz
Comentarios