Odborná kniha „Exprese, vztahy a procesy“ autorů Dytrtové, Raudenského je, jak název napovídá, tematicky zaměřená k problematice pojmu exprese v širším poli expresivity a to jak po stránce teoretické, tak praktické. Textová (K. Dytrtová) a výtvarná (M. Raudenský) část tvoří rovnocennou dvojici. Dynamičnost pojmu exprese je domyšlena k interaktivnímu zásahu čtenáře. Publikace tak navazuje na předchozí knihu autorské dvojice Ko-text a spojuje teoretickou, výtvarnou a interaktivní oblast.
Klíčová slova: exprese, expresivita, kontext, metafora, interaktivita, tvorba, výuka.
Výtvarně interaktivní publikace „Exprese, vztahy a procesy“ je souborem textů, kreseb a grafik, jejichž společným polem zájmu je exprese. Interaktivní obrazová část publikace určená dětem k dokončení je soubor grafických tisků Martina Raudenského. Teoretická část je určena výtvarné odborné veřejnosti, studentům, učitelům, kurátorům a teoretikům vizuálních oborů. Jeho autorkou je Kateřina Dytrtová. Jedná se o analýzu nedávných projektů galerie Rudolfinum: tvorby bratří Chapmanů, Marlene Dumas, Tracey Emin, Berlindy De Bruyckere, Taryn Simon atd.
Exprese je tak v této publikaci zkoumána ve třech rovinách: v její konkrétní činnostní tvořivé oblasti – dokreslování, přehýbání, spojování v obrazové části; v jejím umělecky závažném, aktuálním a vlivném uchopení – analýza nedávných projektů galerie Rudolfinum; a nakonec v jejím teoretickém zdůvodnění a pojmovém ukotvení. Zkoumání vhodného pojmového aparátu při analýze vizuálu zajišťuje metoda konceptové analýzy a navazuje tak na aktuální teoretický proud, který v interpretaci propojuje fenomenologickou tematiku porozumění skrze subjektivní vzpomínku podobnosti a tělesně zakotvený zážitek „tady a teď“ s analytickou tematikou dorozumívání v rámci nadosobní kombinatoriky významů a pravidel.[1]
Jako spojující element obrazové a textové části byli z velké nabídky témat řešených v textu vybráni ptáci. Taryn Simon ve svém rudolfínském projektu z roku 2016[2] stopovala ve filmech o Jamesi Bondovi náhodně prolétávající ptáky. Téma vzhledem k zaměření filmu marginální, nepodstatné, avšak odkrývající mnoho zajímavých úvah o médiu filmu, o fiktivitě a její síle proměňovat naše životy. Analýzou jejího projektu se text zabývá v nejdelší kapitole a tato autorčina zkoumavá a zdánlivě absurdní činnost se stala také motivem propojujícím obrazovou a textovou část této knihy.
I do fikčního světa grafik Martina Raudenského vlétli ptáci. Rozesadili se mezi jeho tématy, nalétli někdy v hejnech, jindy z nich zbyly jen fragmenty, někteří zahnízdili, z jiných zbyla jen vizuální metafora. Opouštějí a opětovně navštěvují svět knihy stejně jako ptáci Taryn Simon, kteří nedbali pravidel filmu a scénáře. Nechávají tak tušit omezenost a konstruovanost jednotlivých světů, a tím s odstupem chápat jejich situace, jazyky, strategie – a umožňují tak rozumět jednotlivým verzím světa s nadhledem. Totiž jako jistým vrstvám či průhledům, ve kterých platí různá „zrnitost“ média či instrumentu. (Kvasz, 2015[3]) Jako konstrukcím a novým realitám, které byly dokonce možnostmi těchto médií utvořeny a které nám tak poskytují právě takovou verzi – tak medializovanou, tak instrumentalizovanou – jinak nepřístupné reality. Právě vyhledáváním těchto náletů, hejn, fragmentů ptačího chování, „kroužkováním“ a zkoumáním se má dětský tvůrce zabývat a má tak aktuálně nechat expresi působit a vyrůstat.
Obr. 1 Přebal výtvarně interaktivní publikace „Exprese, vztahy a procesy“; foto autorka
Interaktivitou obrazové části publikace navazuje na předchozí projekt – multipl Ko-text[4], a snaží se tak naplnit dále v textu uvedenou Whiteheadovu úvahu: „Každý aktuální předmět je něčím z důvodů své aktivity.“ Tvorba je proto zásadní, identitu tvořící časovaná expresivní činnost, kterou zhodnocujeme minulost a tvoříme budoucnost.
Obrazová příloha této publikace, která obsahuje také text komentující a rozšiřující výtvarné úkoly interaktivní části, jejich smysl a metaforický potenciál, je umístěna na cloudové adrese: goo.gl/1iVgDk
„Návrhy výtvarných her k pracovnímu sešitu publikace“ zde umístěné autoři zamýšlejí jako pedagogické rozpracování úkolů vyplývajících z pracovního sešitu grafik, tak zakotvení širšího pojetí úkolů nejen pro malé děti, ale i pro studenty středních škol.
Jako příklad úkolů pro menší děti uvedeme následující úkol ze str. 18, 19: „Zahradu je třeba zalévat. Víš, jak se budují závlahy? Propoj hadicí pumpu, kohoutky, spojky a kolínka.“ Tyto úkoly o propletenosti, komplikovaných spojích, jejich technickém vyřešení (kolínka) navrhujeme rozvést do zabydlování továrních brutalistně vyhlížejících kontextů.
Jako příklad jiného rozvedení i do příbuzného hudebního a jazykového oboru je kapitola „Jiná slova“. Je zde poukázáno k autorům, kteří pracují jak s hudbou, tak se zvuky, ale i záznamy řeči. Někteří z nich jsou zástupci audiovizuální scény, která nabízí velmi odhmotněné úvahy o prostoru a světle – Rioji Ikeda; ale projektují se i do scénických výprav a narací divadla – Dump Type. Jsou zde zmíněni Lucio Bério, Jaromír Typlt, Olivier Messiaen, Leoš Janáček, Olga Karlíková, Milan Grygar se svými hmatovými a zvukovými kresbami a Petr Nikl, který vypouští obarvené mechanické hračky. Autoři Iannis Xenakis, Helmut Lachenmann, György Ligeti, Lontano, Krzysztof Penderecki, John Cage tvoří inspirativní grafické partitury, zatímco Davide Tidoni nahrává, jak jinak prasklý balonek tvoří zvukové pole ozvěn pod skleněnou střechou, v tunelu, ve volném amfiteátrovém urbánním prostoru. Naplňuje tak doslovnou nahrávkou kontextuální souvislosti každého díla, což je jedno z nejpodstatnějších teoretických tvrzení textové části publikace.
Obr. 2 Výtvarně interaktivní publikace „Exprese, vztahy a procesy“ s autorskými grafikami Martina Raudenského; foto autorka
V kapitole „Roboti“ Raudenský využil možnost „kodexu býti rozložen“. Vznikl dvojnásobný a ještě sečtený lineární formát pro narativní i vizuální pointu dlouhé stonožky, kterou chytá robotická slepice. Kombinatorika skladů listů zde umožňuje stonožku různě prodlužovat, což je hlavní téma, ale okolní detaily se také skládají do nových návazných detailů na rozhraní stran. Jejich výtvarný potenciál spočívá v možnosti za částí tvaru generovat jiný tvar: hranaté pokračuje oblým, plné dutým apod. Otevírají tak problematiku proměny kontextu a střihu, mediálního rozhraní.
Dalšími výtvarnými koncepcemi skrytými v praktické části publikace jsou průřezy, které kulatým tvarem pointují detail z předchozí strany v jiném kontextu nové dvojstrany, otevírají tak problematiku proměny kontextu a vstupu tvaru do nových rolí. Můžeme zde nalézt malé vložené formáty jako cizorodý prvek, který někde vkládá nový element (s. 16/17), jinde dodává kontrastní výtvarné kvality, hustotu v detailu (s. 32/33), ale také navazuje na kompozici velkého formátu. Jinde barevně propojuje kontrastní klad listů (s. 48/49). Také na s.76/77, kde dokončuje naraci dvojstrany: zatímco příšera z jiných dimenzí padá na město, nevědoucí lidé (zřejmě v parku) pečují o záhony. Otevírají tak problematiku vložení něčeho do něčeho: jednoho světa do světa s jinou „zrnitostí“, do světa v jiném měřítku, mikro – makrosvětů, obecně tedy média do média.
Katastrofičnost situace navrhujeme směřovat ke kritickým současným dílům, která také využívají kumulace a odkazují k urbanistickým celkům. Dílo Guadalajara Walead Beshty doslovně obsahuje střepy a „civilizační zbytky“. Jedná se o objektové situace vystavené na Biennale 2015, které prozkoumávají pracovní podmínky v továrnách vyrábějících vypalovanou keramiku v oblasti Jalisco v Mexiku a produkující moderní stolní servisy určené pro restaurace a hotely za výrazně neuspokojivých pracovních podmínek (doslovné fragmenty lidských těl v akumulaci). Sociálně angažovaný a kritický přesah je důvod, proč dílo zmiňujeme. Je to také příklad rozšíření zdánlivě „dětských“ témat do studentského prostředí, kde by výtvarná výchova již mohla udržet vztah se současnými politickými, sociálními a ekologickými problémy v sytějším provedení učitele.
Pracovní sešit nabízí také vícepohledovost dvojstran, knihu lze na konci obrátit a převrácením obrazu si všimnout nových detailů a jiné dynamiky obrazů. Tyto „Baselitzovy praktiky“, které známe i z výpovědí Kandinského, který se tak podíval na známý tvar jako na novou syntézu jiných tvarových i světelných kvalit, nejsou samoúčelné. Vedou k procesualitě a proměně dané úhlem pohledu, obě strategie sehrály klíčové úlohy při překonání modernistických praktik bílého konstruovaného prostoru.
Kniha „Exprese, vztahy a procesy“ je vydána v limitovaném nákladu 200 číslovaných výtisků. Kniha je ručně vázaná, vytištěná na papírech Munken, za použití grafických technik sítotisku a autorského ofsetu. Bude prodávána v knihkupectví UJEP v Ústí nad Labem.
Literatura
DYTRTOVÁ, Kateřina & Martin RAUDENSKÝ. 2015. Ko-text. Praha: PF Univerzita Karlova, 2015; Ústní nad Labem: UJEP FUD, s. 220. ISBN 978-80-7290-828-8. ISBN 978-80-7414-920-7
DYTRTOVÁ, Kateřina & Jan SLAVÍK. 2019. „Fousatý trojúhelník“ a problém analýzy úloh v expresivních vzdělávacích oborech. Kultura, umění a výchova. 7(1).
KVASZ, Ladislav. Inštrumentálny realismus. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2015. 224 s. ISBN 978-80-7465-141-0.
SLAVÍK, Jan, CHRZ, Vladimír, ŠTECH, Stanislav et al. 2013. Tvorba jako způsob poznávání. Praha: Karolinum. 538 s. ISBN 978-80-246-2335-1.
The art-interactive publication "Expressions, Relationships and Processes"
Abstract: Monograph „Exprese, vztahy a procesy“ (Dytrtová, Raudenský) thematically focused on theoretical issues notion of expression in the broader field of expressiveness. Text and visual part is equivalent to the pair. Dynamism of the concept of expression is thought through to interactive intervention of readers. The publication continues the previous book Ko-text combines theoretical, creative and interactive area.
Keywords: expression, expressivity, context, metaphor, interactivity, creation, teaching.
Autorka:
doc. Kateřina Dytrtová, Ph. D.
Katedra dějin a teorie umění
Fakulta umění a designu UJEP
Katedra výtvarné kultury
Pedagogická fakulta UJEP Ústí nad Labem
E-mail: katerina.dytrtova@ujep.cz
[1] Teoretické zázemí reprezentuje publikace Tvorba jako způsob poznávání (Slavík, Chrz, Štech et al., 2013), což je rozvedeno v konkrétních příkladech jak z výtvarného, tak hudebního oboru v textu „Fousatý trojúhelník“ a problém analýzy úloh v expresivních vzdělávacích oborech (Dytrtová, Slavík, 2019, viz aktuální číslo časopisu Kultura, umění a výchova).
[2] Galerie Rudolfinum [online]. [cit. 2017-04-29]. Dostupné z: http://www.galerierudolfinum.cz/cs/exhibition/taryn-simon
[3] Odkazujeme na publikaci Ladislava Kvasze (2015), který se zabývá příbuzným tématem, totiž tím, že naše zkušenost se světem není přímá, odkrytá v bezprostředním nazírání či intuicí, ale je instrumentálně zprostředkovaná nástroji symbolické a ikonické reprezentace. Instrumenty v dikci publikace Kvasze a média v dikci naší publikace tedy svými možnostmi vytváří realitu určitého typu, určité „zrnitosti“, tedy přesnosti, omezenosti či výběrovosti instrumentu/média.
[4] Publikace – multipl DYTRTOVÁ, K.; RAUDENSKÝ, M. et al. Ko-text. Praha: PF Univerzita Karlova, 2015; Ústí nad Labem: UJEP FUD, 2015, publikace a doprovodná krabice s komplexem herních plánů a začatých výtvarných zadání. Jedná se o snahu aktivně podchytit následující výtvarné odpovědi případných „spoluhráčů“. Metoda výtvarných narážek, otázek a akčních odpovědí dětí byla nazvána výtvarný „pink-pong“. V tomto smyslu tato a předchozí publikace Ko-text tvoří společný participativní projekt.
The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.
Jak citovat tento článek:
DYTRTOVÁ, Kateřina. 2019. Výtvarně interaktivní publikace „Exprese, vztahy a procesy“. Kultura, umění a výchova, 7(1). ISSN 2336-1824. Dostupné z: https://www.kuv.upol.cz
Comments