DYTRTOVÁ, Kateřina. Galerijní animace: tělo a prostor. FUD. Monografie. Ústí nad Labem: FUD UJEP, 2024. ISBN 978-80-7561-468-1.
Recenzenti: doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc., doc. PhDr. Pavlína Morganová, Ph.D.
Grafika: MgA. Marek Fanta
Fakulta umění a designu v Ústí nad Labem vydala v tomto roce publikaci Galerijní animace: tělo a prostor (2024). Autorka Kateřina Dytrtová v ní navazuje na předchozí monografii Galerijní animace: obraz a text (2021). Obě publikace reflektují a analyzují současné výstavní projekty a komentují edukativní tvůrčí řešení animací provedené studenty KVK PF UJEP nebo FUD UJEP v Ústí nad Labem. Podtitul „obraz a text“ první z publikací naznačuje podstatné aktuální téma: obraz nelze přeložit do slov, ale jen díky slovům můžeme vést o obrazech oborový diskurz a vyučovat.[1]
Toto téma rozvíjí navazující publikace Galerijní animace: tělo a prostor (2024), vybírá ze současných výstavních projektů a dějin umění co nejkontrastnější témata a strategie, aby předvedla účinnost metody konceptové analýzy a na malém prostoru ukázala šíři mediálních prostředků současného umění.
První a třetí kapitoly rozvíjejí téma tělesnosti v návaznosti na akční umění, věnují se vybraným projektům Erwina Wurma a Michy Ullmana. Wurmovy Jednominutové sochy a projekt De Profundis otevírají téma tělesnosti a tělesných funkcí, které text posouvá do roviny historických a sociologických objektů.
Druhým tématem publikace je prostor a jeho proměny v dílech vybraných autorů (Daniel Hanzlík, Jiří Příhoda) ve vazbě k matematice. Nové uchopení prostoru ovlivnily neeukleidovské geometrie, které opustily trojrozměrnost přirozeného světa. Publikace navrhuje v tomto rozhraní zkoumat vztah obrazu, jazyka a konceptu, jež zhodnocuje v poslední kapitole v analýze galerijních animací a výtvarných řešení.
Studentská provedení navazují na výstavu fragilités, která probíhala v Rudolfinu (2022/2023), kde bylo vybráno dílo Márie Bartuszové, foto-sochy ze žvýkačky Aliny Szaposznikov, či video Anri Sala založené na metaforickém posunu hudby Igora Stravinského apod. Na každém režijním uspořádání se text v komentářích soustředí na jiný jev, aby pročtením všech ukázek vznikla relativně široká paleta jak úspěchů, tak omylů, jakési pole možností předvedené na malém vzorku jednoho semestrálního úkolu.
Tematické okruhy studentských tvůrčích posunů naznačují názvy kapitol: Experimentální materiálová řada; Vyplnit prostor námi samými; Od experimentu k obsahu; Instalace jako finalizace tvorby; Exprese zvuku; Zkoumání znělého světa; Tělesné a vypočítané; Ideální, zvukové a vizuální.
Metoda konceptové analýzy (Slavík 2013, Dytrtová 2021) se zajímá o podstatu tvorby symbolizace. Ta umožňuje sice doslovně vidět „abc“, ale vlivem věděného (a tedy tvořeného jazykem) víme, že hledíme na projevy „xyz“.
Autorka:
doc. Kateřina Dytrtová, Ph.D.
Katedra dějin a teorie umění, Fakulta umění a designu, Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad LabemKatedra výtvarné kultury, Pedagogická fakulta, Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem E-mail: katerina.dytrtova@ujep.cz
[1] Věnuje se autorům Daniel Pitín (Rudolfinum, Praha, 2019), Ed Atkins, (Bienále, Benátky, 2019), Janet Cardiff (Documenta 13, Kassel, 2012), či Ján Mančuška a Jiří Valoch.
The paper is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.
Jak citovat tento článek:
Dytrtová, Kateřina. 2024. Zpráva o publikaci Galerijní animace: tělo a prostor | Kateřina Dytrtová. Kultura, umění a výchova, 12(2). ISSN 2336-1824. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz