Česká sekce INSEA 1967–2017

Recenze Evy Směšné se věnuje obsažnému almanachu, který byl vydán u příležitosti 50. výročí založení Československého komitétu INSEA.

ŠOBÁŇOVÁ, Petra & Jana JIROUTOVÁ et al. Česká sekce INSEA 1967–2017. Olomouc: Česká sekce INSEA. ISBN 978-80-904268-2-5.

Asi nenajdeme v historii české a snad i slovenské výtvarné výchovy vlivnější organizaci, než byla a v českém prostředí stále je národní sekce Mezinárodní společnosti pro výchovu uměním, již všichni – od studentů přes učitele až po akademickou sféru – známe pod zkratkou INSEA. S původním Československým komitétem INSEA a jeho pokračovatelkou Českou sekcí INSEA jsou spojena významná jména české i slovenské výtvarné výchovy. Dalo by se říci, že historie INSEA splývá se zlatou érou naší výtvarné výchovy, již reprezentují jména jako Jaromír Uždil, Igor Zhoř, Jiří David, Jaroslav Brožek a další. Přestože jde v případě INSEA o tak významný subjekt, dosud nebylo možné na jednom místě najít podrobnější informace o jeho vzniku, historii, idejích, aktérech. Částečně se to změnilo poté, co organizace pod novým vedením Petry Šobáňové zřídila reprezentativní webové sídlo, hlad po informacích a kritickém posouzení dějin INSEA jím však nebyl zásadně ukojen[1].

Lze se ptát, proč INSEA dosud nikomu nestála za podrobnější výzkum a monografické zpracování (lze najít jen dílčí časopisecké texty). Důvodem může být – kromě toho, že historická pedagogika není v našem oboru příliš exponovaná – také v mnohém pochopitelná neochota badatelů vracet se do citlivého období normalizace nebo do let v závěru 20. století a počátku nového tisíciletí poznamenaných ostrými spory o nové kurikulum, po nichž následoval pozvolný úpadek činnosti INSEA směřující téměř až k zániku organizace (naštěstí odvrácenému). Je nemožné se při pohledu do historie INSEA těmto tématům vyhnout a nepochybně je obtížné zaujímat kritický postoj v malém oboru, kde se všichni mezi sebou znají a kde mnozí působí jako obětaví a nezištní nadšenci a obhájci věcí oboru, jichž se může kritika dotknout.

INSEA si však kritické monografické zpracování jistě zaslouží, lze proto jen uvítat, že v roce 2017, kdy národní INSEA v České republice slaví 50 let od svého vzniku, konečně vychází první knižní počin, který reprezentativně připomíná bohatou historii národní sekce Mezinárodní společnosti pro výchovu uměním a na jednom místě nabízí všechny podstatné informace o historii INSEA, jež jsou jinak těžko dostupné. Editorky publikace, Petra Šobáňová a Jana Jiroutová, zvolily sympatickou formu almanachu, která umožňuje zařadit do celku knihy nejen odborné studie, ale i osobní pohledy a vzpomínky pamětníků. Je dobře, že je editorky oslovily, lze ale zároveň litovat, že kniha nevznikla dříve, kdy ještě žily klíčové osobnosti jako Jaromír Uždil, Igor Zhoř a Jiří David.

Za zmínku stojí, že kniha obsahuje velmi rozsáhlý poznámkový aparát a bibliografii. Mohlo by se zdát, že množství poznámek ztěžuje orientaci v textu, každý badatel nebo i student zpracovávající nějakou akademickou práci je však nakonec ocení, protože precizně odkazují k dalším zdrojům a srovnávají je.

Zejména úvodní studie Petry Šobáňové (kapitola Historie Československého komitétu INSEA v geopolitických souvislostech 2. poloviny 20. století) se snaží o analytický a syntetizující přístup a na dění v Československém komitétu INSEA se dívá v širších souvislostech, zejména společenských a politických. Obsáhlá kapitola se zabývá geopolitickým a historickým pozadím vzniku Československého komitétu INSEA, podhoubím jeho vzniku v 60. letech (připomíná XVIII. světový kongres INSEA v Praze), vznikem komitétu během svobodného období Pražského jara, ale i traumatem okupace a následným obdobím normalizace, jež poznamenalo dění v INSEA a osobní i profesní životy některých jejích osobností. Kapitolu uzavírá období Listopadu a polistopadových událostí směřujících k transformaci INSEA v nových společenských podmínkách.

Na některých místech lze obšírné uvádění politických souvislostí vnímat až jako nadbytečné, je ale pravdou, že mnohé ze zdánlivě obecně známých skutečností jsou už pro mladou generaci hlubokou historií a jejich zopakování neuškodí. Oceňuji, že publikace se nevyhýbá ani složitým otázkám plynoucím z geopolitického a dnes již historického kontextu, v němž Československý komitét INSEA vznikl a fungoval. Konkrétně se jedná o otevření problému vyrovnání se s totalitní minulostí, která komitét poznamenala perzekucí některých osobností, na druhou stranu komitét i v těchto podmínkách dál (převážně apoliticky) fungoval a byl reprezentován představiteli, kteří byli nepochybně nuceni ke kompromisům s vládnoucí mocí – tak jak bylo tehdy obvyklé a nezbytné. Zasazení aktivit a publikací komitétu do tohoto kontextu a připomínka tehdejší politické a společenské situace patří k přednostem této publikace, stejně jako pokus o kritickou historicko-srovnávací analýzu.

Obr. 1 Náhled obálky recenzované publikace

Obsah celé publikace je velmi bohatý: najdeme zde také četné informace o období, kdy organizaci vedl Jaroslav Vančát (autor nabízí i osobní zhodnocení tohoto období), Marie Fulková, jež v daném období zajišťovala komunikaci se zahraničními partnery, připomíná mezinárodní přesahy fungování INSEA.

Z hlediska faktografie potěší část nazvaná Lidé ve vedení České sekce INSEA, obsahující stručné, ale dostačující medailony dosavadních předsedů a připomínající také členy předsednictva a výboru České sekce INSEA v letech 1986–2018. Škoda, že tiskařský šotek pozměnil datum úmrtí Jaromíra Uždila – správně by měl být uveden rok 2006.

Jako velmi přínosné lze označit rovněž kapitoly věnované působení INSEA ve světě, které ukazují široký záběr této mezinárodní organizace a umožňují vnímat aktivity našeho komitétu ve světových souvislostech. Editorky oslovily významnou osobnost historie světové INSEA, Johna Steerse, a s jeho souhlasem převzaly jeho studii věnovanou minulosti a současnosti této světové komunity výtvarných pedagogů. Jana Jiroutová, jež Steersovu studii přeložila do češtiny, připravila také její aktualizaci a v samostatné kapitole shrnuje činnost světové INSEA po roce 2005 až do současnosti.

Editorky almanach doplnily také zajímavou anketou věnovanou poslání INSEA a vizím jejího dalšího fungování. Je neuvěřitelné, že se jim podařilo na jedno místo shromáždit vyjádření většiny významných představitelů INSEA: Teresy Torres de Eça, prezidentky Světové rady INSEA, Carla-Petera Buschkühleho, prezidenta Evropské regionální rady INSEA, Johna Steerse, prezidenta Světové rady INSEA v letech 1993–1996 a dlouholetého člena Světové rady INSEA, nebo Marjana Prevodnika, předešlého prezidenta Evropské regionální rady INSEA a poradce Národního vzdělávacího institutu v Lublani. Takové vyjádření podpory České sekci INSEA je opravdu mimořádné a dosvědčuje význam této organizace. Zajisté potěší také všechny výtvarné pedagogy v České republice, jejichž uším jsou slova podpory zmíněných světových osobností především určena.

Formou odpovědí do ankety, zdravicemi nebo vzpomínkami se ale zapojily i další osobnosti: Bedřiška Uždilová, Helena Hazuková, Jan Slavík, Alena Hůrková, Kateřina Dytrtová, Petr Exler, Vladimír Havlík, Josef Hejný, Radek Horáček, Dagmar Kotlíková, Josef Lorenc, Jaroslav Miller, Markéta Pastorová, Aleš Pospíšil, Jarmila Přibylová, Jana Randáková, Zdena Synecká, Taťána Šteiglová, Kateřina Štěpánková, Věra Uhl Skřivanová, Hana Vacková, Daniela Valachová, Věra Vejsová, Václava Zamazalová a další. Množství přispěvatelů a jejich postřehů činí z almanachu pestrou, čtivou a zajímavou mozaiku. Některá přispění jsou až dojemná – například pozdrav nestora a jednoho ze spoluzakladatelů INSEA Jaroslava Brožka nebo vzpomínky a energické povzbuzení pamětníka aktivit INSEA v 60. letech Josefa Hejného.

Obr. 2 Náhled webových stránek věnovaných historii České sekce INSEA (na stránkách www.insea.cz lze najít také elektronickou verzi recenzované publikace)

Publikace důstojně připomíná padesátiletou historii komitétu a významné osobnosti našeho oboru a zároveň zakladatele organizace Jaromíra Uždila, Igora Zhoře, Jiřího Davida, Jaroslava Brožka, Pavla Šamšulu a další. Výmluvné je v tomto směru věnování uvedené v samotném úvodu knihy: věnováno všem, kteří v nelehké době obětavě budovali společenství Československého komitétu INSEA a jeho nástupnické organizace Česká sekce INSEA. Kniha připomíná energii, erudici a obětavost zmíněných osobností – včetně těch, kteří stáli v pozadí, a ukazuje, že Československý komitét INSEA zásadně přispěl k vysoké úrovni české výtvarné pedagogiky a důstojně ji reprezentoval – i ve složitém období po roce 1968 – v mezinárodním společenství. Závěrem doplňme, že vydání publikace se uskutečnilo pod čestnou záštitou České komise pro UNESCO a že jejími recenzenty byli Mária Hromadová a Erich Mistrík. Elektronickou verzi almanachu lze v režimu Open Access najít na stránkách České sekce INSEA.

ŠOBÁŇOVÁ, Petra & Jana JIROUTOVÁ et al. Česká sekce INSEA 1967–2017. Olomouc: Česká sekce INSEA. ISBN 978-80-904268-2-5.

Autorka:

Mgr. Eva Směšná

Katedra psychologie a patopsychologie

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

[1] To se změnilo po vydání recenzované publikace a po vyvrcholení oslav 50. výročí, kdy byla na webovém sídle zřízena samostatná sekce věnovaná historii INSEA.

The study is licensed under a Creative Commons Attribution Non-Commercial 3.0 License.

Jak citovat tento článek:

SMĚŠNÁ, Eva. 2017. Česká sekce INSEA 1967–2017. Kultura, umění a výchova, 5(2). ISSN 2336-1824. Dostupné z: https://www.kuv.upol.cz